Měl byste nějakou radu, jak vlastně obyčejný zahrádkář pozná, jaké dnes bude počasí? Dokáže on sám v ten den odhadnout počasí, aniž by se díval na předpověď v novinách?
Jako mladík v době předinternetové jsem hltal různou literaturu o pobytu v přírodě, kde bylo popsáno, jak podle různých úkazů předpovídat počasí. Do jisté míry to jde, ale dnes bych se na to tak docela nespoléhal. Studené, bezvětrné noci za jasné oblohy napoví, že patrně i den bude slunečný a teplý. Silná rosa však poskytne vláhu, která se přes den bude vypařovat a díky tomu bude vznikat kupovitá oblačnost, ze které se může a nemusí utvořit přeháňka. Dusné, teplé ráno, kdy se na obloze téměř bez pohybu nacházejí podlouhlé oblaky s věžičkami, připomínající hradní cimbuří, případně obláčky jako načechraná vata, naznačují letní bouřku, nejspíš i s kroupami. Vůbec – rudá obloha při západu i při východu slunce je znamením, že ve vzduchu je hodně vlhkosti a pravděpodobně sprchne. Naopak sytě modrá obloha, na které vidíme letadla s krátkými kondenzačními stopami, je znamením suchého vzduchu a pěkného počasí. Naopak dlouhotrvající kondenzační stopy za letadly, přibývající cirrovitá oblačnost a horký den jsou situací před příchodem studené fronty. Pozorujeme-li v noci scintilující světlo hvězd, tj. hvězdy se výrazně mihotají, znamená to brzkou změnu počasí k horšímu. Tato scintilace vzniká v zemské atmosféře, vlivem turbulentního silného proudění, které k nám přinese jinou vzduchovou hmotu.
Meteorologie je zajímavý obor, který ale bývá terčem posměšků, protože mnohdy nejsou předpovědi přesné. Jak to vidíte vy? Proč vlastně nejsou, když máme tolik moderní techniky?
Doporučil bych každému absolvovat několik přednášek z dynamické meteorologie nebo fyziky atmosféry na matematicko-fyzikální fakultě. Laický posluchač by pak jistě přehodnotil svůj pohled na produkty meteorologů. Vypočítat se dá všechno. Třeba lze vymodelovat, čistě virtuálně, v počítači, jak se bude deformovat karosérie auta při nárazu. Nebo jak bude vzduch obtékat letadlo při různých náklonech a úhlech náběhu. Zrovna tak jsou vytvořeny soustavy rovnic, popisujících chování atmosféry – obsahují zákon zachování hmoty, hybnosti a energie. Toky tepla, vlhkosti, vírnatosti, kinetické energie. Vlivy terénu. Vypařování a kondenzace. Zpětné vazby, přenos vody, srážky. Už takhle je to značně složitá záležitost, ale ani s tím bychom si nevystačili. Potřebujeme znát ještě další vstupy, jako například obsah aerosolů v atmosféře, vliv vegetace, odraz sluneční energie od oblačnosti. Ale některé vstupy do numerických modelů nedostaneme. Co třeba sopečná erupce nebo produkty spalování fosilních paliv? Nemůžeme vědět, že zítra bude v nějaké velké metropoli tak silný automobilový provoz, že se do vzduchu dostane větší množství polétavého prachu, CO2 nebo oxidů síry. Ale přitom takové věci ovlivní nejen lokální počasí, mají přesah a vliv i na jiné děje v atmosféře. Dalším problémem je to, že hodně uživatelů si bere předpovědi z aplikací a na mobilu vidí, že zrovna v jeho místě budou srážky, které tam pak nenastanou. Uživatel zanadává na meteorology, případně se upne k jiné aplikaci, která mu náhodou několikrát vyšla, a uživatel tak dospěl k přesvědčení, že tohle je ta jediná správná předpověď.
Předpovídání počasí v Česku prý není úplně jednoduché – máme členitý terén, hranice s horami. Jak to obecně s takovým počasím unás je? A máme nějakou zajímavost z jiných zemí – třeba které jsou na tom podobně, anebo zcela odlišně, v rámci Evropy.
Střední Evropa je ovlivňována vzduchovými hmotami ze všech stran. Projevuje se tu vliv moří i suché pevniny. Střídají se tu výrazně odlišná roční období. Není to jako na rovníku, kde je takřka pořád stejně a období dešťů tam prochází jako podle jízdního řádu, nebo jako v monzunových oblastech, kde se dlouho dopředu ví, co bude. U nás jsou i dost podstatné regionální rozdíly, výrazně jiné počasí může být v Podkrušnohoří a na Vysočině. Až na výjimky nelze popsat předpověď pár větami. Podívejte se třeba na předpověď v České televizi, trvá 5 minut. Jinak je na Moravě, jinak v nížinách nebo na horách. V zimě nás tu zlobí teplotní inverze, v létě bouřky. I samotná Praha by zasluhovala vlastní předpověď, jinak je na Václaváku a jinak v Šáreckém údolí. Členitost a složitost terénu znamenají i složitost v mikroklimatu a místním počasí. Tak tomu je i v jiných zemích, které jsou také terénně složité. Třeba Rakousko. Za určitých situací je v každém horském údolí jinak. Ani Itálie není úplně jednoduchá, pod Alpami na severu je úplně jinak než na Sicílii. I britští kolegové by mohli vyprávět, jejich ostrov je bičován větry od oceánu, přinášejícími oblačnost adeště. Vůbec nejhorší je prý předpovídat počasí v Norsku.
Jistě si pamatujete na slavnou scénu z filmu Vesničko má středisková, jak ve voze pana Pánka z rádia hlasatelka předčítá seznam měst a čísla hektopascalů. Měly vůbec takové zprávy pro lidi nějakou informaci? Tušíte, proč se takové zprávy říkaly?
Běžný posluchač si vystačí s teplotou vzduchu a informací, jestli je tam jasno nebo oblačno. Před mnoha lety, když jsem dělal na Ruzyni leteckého meteorologa, k nám volaly letušky a ptaly se, jaká je teplota v New Yorku, aby věděly, co si mají zabalit do kufru. Podrobnější informace, takové to proslulé „výška, tlak, teplota, rosný bod“, byly užitečné pro speciální uživatele, například pro sportovní piloty v aeroklubech. V 80. letech jsem se učil lítat na větroni a v aeroklubu jsme netrpělivě čekali na 8.30 ráno, kdy v Československém rozhlase předčítali tyhle údaje. Byly to jednoduché kódy zeměpisných souřadnic izobar afront. V 90. letech se to zrušilo pro klesající poslechovost. Aeroklubáci se hodně zlobili, ale brzy přišel internet a přinesl úplně nové prezentace meteorologických dat.
Je pravda, nebo je to mýtus, že když přestala létat komerční letadla, tak se zlepšilo počasí?
Kolem toho vznikla spousta spekulací, které se nezakládají na faktech. Jednak letadla nepřestala létat úplně, provoz se zredukoval asi o 60 procet. Letecký provoz kontaminuje atmosféru asi 2 procenty celkových znečišťujících příměsí. Po omezeních létání je tato kontaminace kolem 1 procenta. Vliv na chování atmosféry je mizivý, respektive jiné vlivy jsou tak významné, že se v nich letecká doprava ztratí. Uvedu příklad daleko hutnějšího zásahu do atmosféry leteckým provozem: V polovině 20. století, kdy se slavily 1. máje v Moskvě na Rudém náměstí, bylo žádoucí, aby panovalo slunečné počasí. Pokud bylo zataženo, nalétávaly nad Moskvou nákladní letouny a sypaly shora na oblačnost jodid stříbrný, který působil jako kondenzační jádra, na která se navazovaly oblačné kapky, vysrážely se a v oblačnosti vznikla díra. Jenže vydržela zhruba 15 minut a postupně se zase zacelila. Příroda si poručit nedala. Dnešní dopravní letadla jsou velmi ekologická, výtok horkých plynů za motory neobsahuje zdaleka tolik tuhých částic, sazí jako dřívější generace letadel.
Jak vlastně vypadá vaše práce na YouTube?
Nedávno jsem skončil ve Slovenském hydrometeorologickém ústavu, měl jsem to tam 400 kilometrů, navíc přes hranice. Stále natáčím videa o počasí, cestopisné, přírodopisné a jiné krátké klipy, občas legrácky, rychlokurzy matematiky, něco cyklistického. Bavím tak své přátele, ovšem jsem už tak trochu Youtuber pro starší a pokročilé a rozhodně z toho nemám žádné finanční příjmy – škoda, protože si dovedu představit svoji výdělečnou činnost přesně takhle. Snad vedle toho najdu způsob, jak vydělat na ty proklaté složenky.
Neměl byste na závěr našeho rozhovoru nějaký meteorologický fór?
Každý ví, že meteorolog je člověk, který přesně ví, jak bylo.