Nezmačkáte, neslisujete, vložíte do automatu. Za vrácenou petku vám přístroj vytiskne potvrzení, tím pak zaplatíte u pokladny. Způsob, který zatím funguje v desítce evropských států, další se k němu připojí. Česko se křečovitě drží bezplatného vyhazování do sběrných kontejnerů, o němž tvrdí, že je nejdokonalejší na světě. Přitom někteří výrobci se nápojům v plastových vratných obalech nebrání, někteří je už dokonce mají.
Supervratný obal? Sud!
„Patnáct procent naší produkce míří do vratných obalů,“ říká Jannis Samaras, majitel Kofoly. Část populárního nápoje, který vznikl v šedesátých letech minulého století v Československu jako alternativa západních colových nápojů, se stáčí do menších skleněných lahví. Protože se kofola čepuje i v restauracích, plní ji výrobce také do sudů. „A sudy, to je v podstatě nekonečné využívání jednoho obalu,“ komentuje koloběh takového obalu Samaras.
Návrat na zkoušku: zpět šlo skoro 80 procent
Pilotní projekt vratných PET lahví na minerálky spustili přesně před rokem společně výrobce Mattoni a on-line distributor potravin Košík.cz. Teď zkušenosti vyhodnocují. Funguje to tak, že si zákazník může z nabídky vybrat nápoje karlovarských minerálníků ve vratném nebo nevratném obalu. To se týká třeba i nově prodávaných minerálek v plechovce, ty jsou výhradně vratné. Pokud zákazník koupí zálohovanou lahev a neslisuje ji, kurýr Košíku ji od něho při další návštěvě vybere a na účet připíše zpět tři koruny za kus. „Téměř osmdesát procent všech zakoupených nápojů od tohoto výrobce bylo právě ve vratných lahvích,“ komentuje úspěšnost projektu Tomáš Jeřábek, generální ředitel Košíku.
Aby šlo petku vracet, musí být jako vratná nejen deklarovaná, ale i vyrobená. Protože nelze míchat jiné druhy plastů nebo jejich barvy. „Problém byl také v tom, že jsme museli najít v Evropě zpracovatele těchto použitých lahví, protože v Česku se tím zatím nikdo nezabývá,“ popisuje „porodní“ problémy Alessandro Pasquale, majitel firmy Mattoni 1873.
Žluté mýty
|
V kotlích a na skládkách
Výrobce minerálek se příští rok dostane do zajímavé pozice. Zatímco u sousedů na Slovensku se na zavedení nového systému Mattoni dokonce podílí – petky se budou vybírat bez ohledu na barvu, tloušťku materiálu či výrobce – Česko dělá mrtvého brouka. Ministerstvo životního prostředí, Svaz měst a obcí a společnost EKO-KOM, která zajišťuje kontejnery po celém Česku, jsou proti. „Česko má jeden z nejlépe fungujících systémů na třídění obalů,“ argumentuje resort životního prostředí.
Jenže už neuvádí, že jen část petek se použije dál. Ovšem ne na opětovnou výrobu nápojových obalů, ale na drť, ze které pak vznikají například fleecové bundy, případně slouží po dalším zpracování alespoň zčásti jako palivo v cementárnách. Jinak míří PET lahve na skládky. Výrobci tak plní své nápoje do petek, které jsou vyrobeny z nových surovin, a recyklace obalů se tak nápojových obalů vůbec netýká.
Otočí se možná i třicetkrát
I když při zpracování vratných petek vznikají nějaké ztráty, do oběhu se při výrobě nových vrací kolem osmdesáti procent původního materiálu. „Bez ztráty kvality se podle našeho odhadu mohou vratné plastové lahve otočit v celém recyklačním cyklu až desetkrát,“ říká ředitel Košíku Jeřábek.
Antonio Pasquale z Mattoni 1873 odhaduje koloběh optimističtěji, pokud se bude vracet všechno a nepoškozené a také se zlepší technologie. „Může to být až třicetkrát, kdy bude lahev obíhat,“ věří Pasquale.
V Evropě za tři koruny
|