metro.cz

Větší foto
Tyto typizované domy s jedno- a dvojgarážemi kupovala většina majitelů před deseti až patnáct lety, i dříve. | foto: Metro.cz

Mají garáž, přesto parkují na ulici. Místo auta je skladiště. Češi vlastní hodně věcí

  15:32
Bicykly, lyže nebo sáňky. Ale i sušáky na prádlo. To jsou také české garáže. „Je vidět, že jsme konzumní společnost,“ říká architektka.

Oděvní návrhářka Tatiana Kovaříková žije kousek za Prahou. S manželem kdysi koupili dům. I s garáží na dva vozy. „Máme jeden velký a jeden malý. Jenže nemáme kam dát sekačku, tak jedno auto je vždy venku,“ přiznává návrhářka.

Představuje typický model současného bydlení. Kvůli ceně produkují architektonické kanceláře rodinné domy jen s malými garážemi, bez sklepů a půdy. Tam, kde by mělo stát auto, je odkladiště všeho, co se nevešlo do skříní. Kumbál na právě nepoužívané věci. Šatna nebo komora by v domě ubraly jednu obytnou místnost. A sklep? To je minimálně milion korun navíc, a to jen za hrubou stavbu včetně stropu.

Ideální rozměr?

  • Praktici hovoří o šest krát třech metrech jako minimu. Pokud ale budete vždy kupovat každé další auto jen tak velké jako to první, podle něhož se garáž stavěla. 
  • ČSN 73 6058 stanoví minimální rozměry: délka vozu plus 1 metr (80 cm minimálně místo vzadu pro vyložení nákladu, 20 cm vpředu) a šířka vozu plus 0,8 metru (řidič by měl mít minimálně 60 centimetrů pro vystoupení na své straně, vpravo pak 20 cm). Tak metr do ruky a jděte přeměřovat vlastní garáž.

Zkuste se unavený trefit do vrat!
To, že ulice vilových zástaveb jsou plné aut, která byla ve vizualizacích všechna zaparkovaná uvnitř a kde by si venku hrály děti, má i další důvod. Většina rodin má ne jedno, ale dvě auta. Takže jedno parkovací místo na pozemku či před domem je nezbytností. „Myslíte, že mám chuť po celodenním plahočení večer soustředěně couvat do garáže, když mám po každé straně vrat deset centimetrů místa?“ usmívá se pobaveně Slovák, který si v pražských Kunraticích pronajímá menší rodinnou řadovku.

Kromě toho se jeho vůz střední třídy do garáže ani nevejde. Kvůli o metr větší kuchyni se o metr zkrátila garáž. „Museli bychom mít pětistovku fiátka, ten by se tam s třemi a půl metry možná vešel,“ komentuje rozměry garáže hlava rodiny se dvěma malými dětmi. Což je poznat i podle uskladněných dětských kol a lyží, která v místnosti původně určené autu „parkují“.

„Jsem jako Mr. Bean“
Jak to vypadá, když si do garáže, kde před lety parkoval podstatně menší vůz, pořídíte o kus větší auto? Do úzkého prostoru couvá poslední model Range Roveru. Se zrcátky má přes 2,2 metru na šířku. Řidič najíždí na své straně u volantu ke zdi ve vzdálenosti deseti centimetrů. Vypíná motor a ven vystupuje přes sedadlo spolujezdce. Ani tam ale nemá o moc víc místa. Souká se ven úzkou škvírou. „Na své straně líp vidím, jak jsem daleko od zdi, abych to neodřel. Manželka se mi vždycky směje, že jsem jak Mr. Bean, když se v autě za jízdy převlékal,“ vysvětluje majitel velkého SUV. I v této garáži kdysi stálo menší auto.

Zlatý důl

  • Dříve se řadové garáže stavěly ve městech hlavně proto, aby bylo auto na zimu a v plískanicích v suchu a nezrezlo. A také kvůli zlodějům. Nevýhodou bylo, pokud nestály nedaleko obytného domu, že si majitelé museli pro vůz stovky metrů i kilometry přes celé město.
  • S přeplněnými ulicemi i parkovacími zónami raketově vzrostl zájem o řadové garážování. Ve velkém městě je tato nemovitost k mání za 300 až 500 tisíc. Vyplácí se také jejich pronajímání.

Jsme konzumní lidé
Ve starších rodinných domech jsou garáže na současná auta poddimenzované. Navíc aut asi ubývat nebude, takže jich pořád bude na ulici parkovat hodně. To říká architektka Katarína Greco. „Pokud připravuji novostavbu a pokud to pozemek dovolí, tak ve spolupráci s klienty navrhuji třeba menší zahradní domek. Aby věci, jako je nářadí či sekačka, nebyly právě v garáži,“ říká architektka. Vše se odvíjí jak od prostoru, tak od finančních možností zákazníka. „Lidé mají hodně věcí, je vidět, že jsme konzumní společnost,“ podotýká Katarína Greco s tím, že to nemyslí negativně. „Nekritizovala bych někoho, kdo má celý rok uložené kolo v garáži jen kvůli týdnu dovolené. Teď během epidemie to byl jeden z málo způsobů pohybu,“ říká Greco smířlivě.

Auto musí být tady a hned
Greco vidí budoucnost spíše ve sdílení aut. Ale také ví, že aut ubývat nebude, spíš naopak. „Kdysi byla snaha, například na sídlištích, stavět parkovací domy. Lidé, kteří auto používají denně, ho chtějí mít po ruce.

„Sháněla jsem pro zákaznici garáž, protože v domě nebyla. Jednu jsem objevila, ale byla hodně předražená, navíc klientce nevyhovovalo, že je tři sta metrů od jejího bydliště,“ popisuje architektka situaci. 

Komentáře

zpět na článek