Banky už mají bič na nečistou výrobu. Uhlobaroni ostrouhají

„Je nám moc líto, pane XYZ, ale půjčku na nový systém vytápění do vašeho rodinného domu vám poskytnout nemůžeme. Vybral jste si zastaralý typ kotle.“ Zklamaný žadatel zjistil, že peníze na kotel na spalování PET lahví s uhelným mourem a jednoduchá okna si musí holt tentokrát sehnat jinde. Banka mu na nehospodárné bydlení nepůjčí.
Zatím mírné sci-fi, ale za pár let tohle může žadatel o stavební úvěr či hypotéku od své banky slyšet. Tlak, abychom bydleli úsporně a nezatěžovali životní prostředí, bude ze strany finančních institucí stále silnější. V podnikatelské sféře to už platí.

Peníze nesmějí „čadit“
Ale už v současnosti jsou při půjčování peněz zvýhodnění ti, kteří třeba nechtějí topit pánubohu do oken. „Jsme stále jedinou bankou, která poskytuje zvýhodněné úvěry na energeticky šetrné bydlení,“ chlubí se Jan Feix, předseda představenstva Hypoteční banky a ČSOB Stavební spořitelny. Má k podobnému dmutí oprávnění? Pokud klient žádá o úvěr na nemovitost v energetické třídě A nebo B,má u této banky nárok na úrokovou sazbu nižší o dvě desetiny procenta než ten, kdo si například potřebuje půjčit na nezmodernizovaný starý domek. „Kromě toho může ekologicky uvažující klient využít ještě třicetiprocentní slevu na pojištění,“ dodává Feix.

Prozraď svoji uhlíkovou stopu a půjčíme ti
ČSOB současně sleduje ekologické uvažování také u klientů, kteří už hrají o několik úrovní výše a potřebují peníze pro podnikání. „Při vyhodnocování úvěrů pro firemní nebo korporátní klienty se vedle tradičních ukazatelů zaměřujeme na udržitelnost a dopady na životní prostředí,“ říká k problematice Patrik Madle, mluvčí skupiny ČSOB. „U vybraných projektů sledujeme i uhlíkovou stopu, respektive její snížení v důsledku poskytnutého úvěru,“ dodává Madle s tím, že oblast udržitelnosti bude už v následujících měsících a letech nabývat na významu víc, než jsme dosud zvyklí.

Energetický štítek budov je tu s námi už osm let Od roku 2013 platí, že při prodeji nebo pronájmu budovy musí majitel předkládat energetický štítek budovy. Už od roku 2009 platí, že stavební úřady požadují průkaz energetické náročnosti budovy při stavbě nového objektu nebo jeho výrazné rekonstrukci, pokud přesahuje 25 procent plochy povrchu stavby. Přibližně osmdesát až devadesát procent nových rodinných domů v Česku v současnosti vzniká už v energetických třídách A nebo B. První tři kategorie energetického štítku budov v kategoriích A až C znamenají: mimořádně úsporná, úsporná a vyhovující. Při prodeji bytu lze energetické údaje o budově nahradit vyúčtováním dodávek energií (plyn, elektřina) za poslední tři roky.

Významnější vliv peněz na „zelené“ myšlení připouštějí také ekonomové. „Snaha bank vyhýbat se úvěrování neekologických projektů jistě nese určitý tlak. Hodně bude ale záležet na tom, zda se podaří vytvořit systém hodnocení, který skutečně objektivně změří zelenost projektů,“ myslí si Michal Skořepa, ekonom České spořitelny.

Příští rok přísněji
Komerční banka se momentálně prezentuje televizními spoty o recyklovatelných platebních kartách. Ekopodmínky už však v rámci financování, především ve firemní sféře, v nabídce má. Kdo se rozhodne, že výrazně sníží energetické náklady na provoz, má šanci na výhodnější finance od banky.

„V rámci financování energetických projektů podporujeme obnovitelné zdroje, energetické úspory v průmyslových provozech nebo investice do odpadových technologií,“ vypočítává některé z nabízených možností Michal Teubner, mluvčí Komerční banky. Banky pochopitelně už nevkládají peníze do neperspektivních oborů. „Už dva roky neposkytujeme nové financování společnostem, jejichž nadpoloviční část příjmů je tvořena těžbou uhlí anebo výrobou energie u uhlí,“ říká Teubner. Od roku 2020 si navíc do této banky bude moci přijít pro půjčku jen taková energetická firma, jež plánuje přechod na čistou energii nejpozději do roku 2030.