Stavby, které jsou energeticky zcela soběstačné, už lidé znají a umějí postavit. Zatím se to omezuje především na rodinné domy, na jednotlivé projekty. Ale možná není tak daleko budoucnost, kdy i obytné domy s mnoha byty výrazně zredukují primární energii spotřebovanou při jejich užívání, spotřebují násobně méně pitné vody a budou například elektrický proud vyrábět a posílat do rozvodné sítě. Jak nedávno uvedl generální ředitel společnosti Skanska Reality a. s. Petr Michálek, roste procento zákazníků, kteří se při nákupu bytu zajímají o ekologická a úsporná řešení a jsou ochotni za ně utratit peníze navíc. Juraj Murín to v rozhovoru pro deník Metro potvrzuje.
Ušetřit lze na všem. Od vody přes plasty ke starému betonu.
|
Co bych si měl představit, když mi někdo nabídne, že si mohu pořídit bydlení, které mi zajistí ekologičtější provoz?
My to nazýváme udržitelností, byť si pod tímto pojmem každý může představit leccos. Je to hodně košaté téma. To, co nám pomáhá ve směřování na této cestě, jsou čtyři oblasti, pro které si Skanska formulovala klíčové cíle už před více než deseti lety. Jde o zaměření na energie, uhlíkovou stopu, materiály a vodu. Základ tvoří normy a pravidla, která pro zelené stavění stanoví stát. K tomu přidáváme naše, řekněme zelené ambice, a stanovujeme si konečný stav, kam bychom se výhledově rádi dostali. Pochopitelně bereme v úvahu vždy to, čeho i vzhledem k danému technologickému pokroku lze reálně dosáhnout. Na konci této cesty je téměř nulový nebo zcela nulový dům. Za jistých podmínek se už dá postavit budova, která má nadbytek produkované energie a posílá ji dál.
Co je proveditelné v českých podmínkách?
Je toho hodně. Solární energie je určitě jedna z cest. Vede ke snižování energie z neobnovitelných zdrojů.
Utáhne fotovoltaika na střeše například osvětlení ve všech veřejných prostorách domu, pojede na ni výtah, případně mi dodá elektřinu i pro spotřebiče v bytě?
To bude možné. Systém by měl utáhnout spotřebu elektrické energie společných prostor i ten výtah. Energii navíc je možné shromažďovat do baterií, aby byla její spotřeba rovnoměrně rozložená do času.
Ale kdy?
S využitím solární energie pro předehřev teplé vody už pracujeme více než deset let. Aktuálně v druhé fázi výstavby čtvrti Emila Kolbena v Praze 9 jsme ve stavebním řízení pro dům, který už by měl mít hodně zajímavé energetické parametry.
Jak moc zajímavé?
Na střeše bude fotovoltaika, kdy využijeme celou disponibilní plochu střechy. Takto bychom se chtěli posouvat na jednotlivých projektech, jejichž výstavbu připravujeme. Motivuje nás k tomu vize našich akcionářů, tlak legislativy Evropské unie i přirozená poptávka za strany klientů. Kromě úspory energie se na našich projektech specificky zaměřujeme na úsporu pitné vody. Šetření vody je totiž i v našem středoevropském regionu velice aktuální.
Nenechám se odbýt. Otázku, kolik bych v takovém domě osobně uspořil, bych si asi kladl. A zeptal bych se na to i vás.
Toto téma není jen o tom, jestli klient hmatatelně vidí na faktuře úsporu. Je nutné posuzovat takzvaný Life Cycle Cost, to je metoda, při které hodnotíme úhrnný pohled na všechny důležité náklady na budovu, nebo její část, za dobu jejího užívání. Složitě se to vysvětluje, hlavně klientovi, který v takovém domě žije od prvního dne. Protože nemá srovnání. Musel by nejdřív rok bydlet v bytě, který nemá udržitelné technologie, třeba dvoje potrubí, na pitnou vodu a na recyklovanou, a pak se přestěhovat do stejného bytu s již aplikovanou technologií. Aby bylo srovnání vypovídající, museli by se navíc lidé v prvním i druhém domě chovat všichni stejně. V reálném světě někdo bude klást důraz na to, aby spotřeboval méně vody, jiný chce méně protopit, další méně svítí. V počátcích jsme se snažili úsporu vyčíslit v konkrétních částkách. Aktuálně směrujeme klienty spíš k tomu, aby přijali za svou myšlenku zeleného stavění a přispěli ke zmírnění negativních vlivů na prostředí.
Život v úsporném domě se asi dost liší od většiny ostatního bydlení.
Tam, kde jsme už zavedli systém recyklované, šedé vody i dobře nastavené parametry, nebyl proces jednoduchý. Systému občas škodí i nekázeň bydlících, obyvatelé se snaží jeho fungování přizpůsobit svým zvykům. To není žádoucí. V pasivních domech s rekuperací se okna nemusí otevírat, výměna vzduchu je zajištěna řízeným větráním. Jenže pro mnohé je čerstvý vzduch spojen jen s otevřeným oknem. Umím si představit, že u bytů v projektech v budoucnosti dostane zákazník opravdu podrobné školení, jak s čím zacházet, jak v bytě i domě žít. Jednou na oknech budete mít třeba i fólie, které vyprodukují dodatečnou elektřinu pro spotřebu v domácnosti.
Jako když vyměníte běžné auto za elektrické? Musíte změnit spoustu návyků.
Přesně. Když budete otevírat okno v domě, kde je vše namodelováno na rekuperaci, nebo když budete do vany nebo umyvadla vylévat chemické látky, obecně látky, které do systému se šedou vodou nepatří, tak se může v čistírně na šedou vodu něco porouchat. A najednou je tu oprava v řádech desítek tisíc korun. Chci upozornit, že si nesmíte myslet, že úsporný dům je něco, co jede bezúdržbově a bez nákladů. Návrat šedé vody z umyvadla a ze sprchy v koupelně do oběhu s provozní vodou pro splachování záchodů, k tomu potřebujete elektřinu a celý systém vyžaduje pravidelný servis. Ale vše je nastavené tak, že konečné úspory tam samozřejmě jsou.
Použití šedé vody je po stránce hygienických pravidel zřejmě složité.
Rádi bychom prosadili šedou vodu nejen na splachování a zavlažování, ale třeba i na praní. To nyní řešíme u projektu v Modřanech v Praze 12. Tam to už bude možné. Na tento způsob využití vody ale ještě nejsou ustálené normy. Máme za sebou dlouhá jednání s hygienou, vlastně spoluvytváříme pravidla, která ještě neexistují. Spolupracujeme s vysokou školou chemicko-technologickou, měříme hodnoty vyčištěné vody. Musíme být dostatečně atraktivní pro našeho klienta, aby si takové bydlení pořídil. Chvilku trvá, než přijmete představu, že do pračky jde na sněhobílé košile či spodní prádlo recyklovaná voda, kterou se předtím někdo vysprchoval. Byť je to voda dokonale vyčištěná do kvality, která má parametry téměř vody pitné. Ani argument, že ušetříte několik procent pitné vody ročně, nemusí být přesvědčivý. Naší vizí je, aby se pitná voda používala výlučně tam, kde to vyžadují předpisy. Jinými slovy všude tam, kde nám to do budoucna legislativa umožní, chceme uvažovat o využití provozní vody, která vzniká úpravou a čištěním vody šedé, dešťové nebo studniční.