metro.cz

Mnozí pacienti s parkinsonem nevědí o hluboké mozkové stimulaci. Ta představuje efektivní terapii

  6:49
Lidé se neradi smiřují s vědomím, že jsou na některé nemoci krátcí. Neznamená to, že s tím nic nedělají. Právě dnes si připomínáme Světový den Parkinsonovy nemoci. Tu si spojujeme především s lidmi ve vysokém věku. Může ale poznamenat i mladší ročníky.
ilustrační snímek | foto: SXC

Letos je to navíc 205 let, kdy britský chirurg James Parkinson onemocnění poprvé popsal. Nejčastějšími projevy choroby je zpomalení a zhoršená koordinace pohybů končetin, chůze malými krůčky, nadměrná svalová ztuhlost, u některých pacientů klidový třes končetin. V pozdějších fázích nemoci se dostavují vůlí nezvladatelné mimovolní pohyby a křeče a další příznaky. Od zažívacích obtíží, poruch spánku až k řadě psychiatrických potíží. Ačkoli lidstvo nemá na nemoc lék, její postup je možné významně zpomalovat. 

I v Česku jsou k dispozici nejmodernějšími neurostimulátory. Ty využívají „data driven therapy“, tedy léčbu na základě dat získaných od konkrétního pacienta. Moderní technologie obsažená v neurostimulátorech lékařům pomáhá se správným nastavením terapie, což pacientům značně ulehčuje život. 

Známí s chorobou

  • Parkinsonovou nemocí trpěla také řada světově známých osobností.
  • Muž, který uzbrojil sovětskou „říši zla“, americký prezident Ronald Reagan.
  • Papež Jan Pavel II., jeden z těch, kteří přispěli k pádu komunistického režimu nejen v Polsku.
  • Hvězda americké a světové country hudby Johnny Cash.

V praxi to vypadá tak, že se neurostimulátor zavede pod klíční kost, odkud je spojen s mozkem pomocí tenkých elektrod. Neurostimulátor následně snímá mozkové signály, na jejichž základě je terapie nastavena a vyhodnocuje se její účinnost. O hluboké mozkové stimulaci, která představuje vysoce efektivní terapii, však stále mnozí pacienti nevědí. „Pacienti, kteří nejsou v péči velkých center, dost často nemají dost informací o tom, že nějaká operační léčba vůbec existuje,“ uvádí Romana Skála-Rosenbaum z organizace Parkinson-Help, která se tímto problémem zabývá. 

V současnosti lze předpokládat, že také mezi válečnými uprchlíky z Ukrajiny jsou lidé trpící parkinsonem. Hrozbou pro nemocné je především přerušení léčby. Jak pro ty, kteří museli absolvovat těžkou pouť z válečných oblastí, tak pro ty, kteří zůstávají v obklíčených oblastech bez přístupu k lékům. 

„Následky jsou okamžité, dostaví se zpravidla v řádu hodin až dní po vysazení antiparkinsonské léčby,“ říká Robert Jech, vedoucí Centra pro intervenční terapii motorických poruch Neurologické kliniky I. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice Univerzity Karlovy v Praze. Léčba spočívá v průběžném doplňování dopaminu, který mozku chybí a bez něj se pohyb zpomalí, svaly ztuhnou a končetiny se třesou. „Mám zprávy od kolegyně z Ukrajiny, že z vlaku tam vynášejí pacienty v akinetické krizi. Ti potřebují okamžitou pomoc. Léků je ale málo,“ připomíná Jech. 

Autor: Pavel Hrabica Metro.cz
zpět na článek