Když se v Praze v Pernerově ulici otevřela v září 2019 nová základní škola, její vedení si zvolilo výuku od 8.30. Důvodem bylo například i to, že děti se dle psychologů o trochu déle vyspí, a tak se mohou pak ve škole lépe soustředit.
Ve stejnou hodinu zahajuje výuku třeba i pražské Gymnázium Jana Keplera, v devět hodin se také začíná učit na poměrně velkém množství soukromých škol. Na státních školách je ale takový přístup spíš výjimečný, drtivá většina zde zahajuje výuku tradičně v osm hodin ráno.
Ministerstvo školství v těchto dnech řeší, zda by se školní výuka neměla posunout na devátou hodinu v celé republice. Podle nového ministra Vladimíra Balaše totiž v budoucnu dojde k určité redukci učiva. „Už teď je ale jasné, že v rámci změny rámcových vzdělávacích programů učiva ubude,“ řekl ministr koncem letošního července pro server Lidovky.cz.
Jak by s úbytkem učiva naložil? „Možná se omezí počet hodin. Rád bych škrtnul první hodinu. Tím by se jedna hodina ztratila,“ dodal Balaš.
Problematiku začátku školní výuky řeší už mnoho let kantoři i psychologové.„Posun na devátou hodinu by mohl pomoci dětem v jejich lepší koncentraci,“ připouští pro Lidovky.cz Zdeňka Bendová z Fyziologického ústavu Akademie věd. A to především u takzvaných „sov“ – tedy lidí, kteří díky vrozeným biorytmům vydrží v bdělém stavu dlouho do noci, ale ráno se obtížně probouzejí. U jejich protipólu, skřivanů, by hodinový posun v jejich potřebách nehrál žádnou negativní roli.
Bez stresu, za světla a s otevřenou myslí
Odborníci upozorňují například i na to, že zatímco menší děti obecně vstávají spíš dříve, u dětí starších, zejména těch na druhém stupni základních škol, se i kvůli dospívání aktivita přesouvá stále více k večeru, proto je pro ně příjemnější vstávat později.
Mezi výhody pozdějšího začátku výuky patří i klidnější start do nového dne, odchod do školy bez stresu, ale i otevřenější mysl žáků.
Další výhodou je pak v zimě víc světla, což znamená, že děti nemusí vstávat a odcházet do školy ještě za tmy. „Je prokázáno, že zejména u pubertálních dětí brzké vstávání narušuje biorytmus a že podávají mnohem lepší výkony, když chodí do školy až v devět hodin. Mnoho z nich navíc dojíždí a musí vstávat o to časněji,“ dodal ministr.
Škola ovlivňuje dopravu i chod rodiny
Jeden z hlavních faktorů, který zejména v regionálním školství určuje začátek výuky, je právě doprava. Pokud by se začínalo o hodinu později, musely by se kvůli tomu překopat například i stávající jízdní řády.
S pozdějším začátkem výuky jsou ale spojená i další negativa. Taková změna by totiž měla vliv na celkový posun denních aktivit celé rodiny. Rodiče žáků musí přijít ráno do práce v určitý čas, a tak by menší děti musely před začátkem vyučování buď tvrdnout v ranní družině, nebo by posun začátku pracovní doby musel rodičům povolit zaměstnavatel.
Delší odpoledky nebo nedostatek času na zájmové kroužky
Další problém by mohl nastat ve chvíli, kdy by bylo nutné prodloužit výuku déle do odpoledne, což by mohlo narušit mimoškolní aktivity dětí. S tím nakonec koresponduje riziko, že se rodina opět doma sejde až později večer.
Byť je začátek vyučování v devět hodin pro mnohé žáky i dospělé lákavý, z mnoha škol zní, že to ale v současnosti není ten nejpalčivější problém, který české školství trápí.
Kromě toho si už dnes mohou ředitelé a vedení škol sami určit, v kolik má výuka začít, a klidně ji mohou posunout i na devátou hodinu. V zákoně je pouze jasně dáno, že vyučování nesmí začít dříve než v 7.00 a nesmí pokračovat po 17. hodině.
Proto se doporučuje, a je to v současné době běžná praxe, aby si každá škola udělala začátek výuky podle svých možností, rytmu obce a jejích obyvatel, podle místní dopravy či přání rodičů i dětí.