Ženy to nemají snadné. Cestu k novorozeněti někdy provází i psychický „teror“

Dobrá a špatná zpráva. Kterou chcete číst dříve? Obě se týkají českých žen a jejich plodnosti. Připomínáme, že i ta „špatná“ zpráva obsahuje pozitivní informaci.

Nejdřív zpráva dobrá. Věk českých matek po dlouhých letech neustálého vzestupu poklesl. A to o neuvěřitelné dva roky. Současné české prvomatce je 28,8 roku, zatímco před pěti lety to bylo v průměru 30,7 roku. Věk matky je pro početí důležitý – čím vyšší, tím více klesá plodnost ženy. Optimální je totiž mezi 24. a 25. rokem.

Kdy už si, holka, konečně pořídíte ty děti?
A teď tu méně pozitivní zprávu. Za neplodností částí českých žen nestojí vždy jen konkrétní zdravotní komplikace a nedostatky. Jedním z omezení, proč se některým ženám nedaří otěhotnět, jsou psychické bloky.

„Nestresuj se, nemysli na to! Jinak neotěhotníš!“ Kolik dívek a žen v reprodukčním věku už slyšelo tuhle větu od někoho z rodiny nebo od kamarádek. Podobné názory zcela pochopitelně ženu, ale i jejího partnera, pokud je u toho, psychicky deptají. „Souvislost mezi psychikou a plodností existuje,“ říká Jana Daňková Kučerová, ostravská specialistka na umělé oplodnění z kliniky Reprofit. Současně ale dodává, že význam psychického zatížení nemá na případné otěhotnění takový vliv, jaký se mu mezi laiky přisuzuje. Nicméně ale přiznává, že se může jednat o stres podobný tomu, jaký člověk prožívá při ztrátě někoho blízkého. Určitě neprospívá tlak rodiny ani známých, aby si jejich bezdětná dcera či kolegyně konečně pořídily rodinu.

Evropské starorodičky Podle Eurostatu tvoří ženy ve věku 30 až 39 let asi 45 procent všech prvorodiček. „Teenage mothers“, ženy mladší 20 let, zastupují evropské prvorodičky ve čtyřech procentech. Ženy, kterým se první dítě narodilo až ve čtyřiceti a více letech, tvoří v Česku necelá dvě procenta prvorodiček. V Itálii osm. Některé ženy v Česku rodí své první dítě dokonce i po padesátce.

Těhotenská frontová linie
Útok na bezdětnou mladou ženu může být ne nepodobný bubnové palbě na frontě u Verdunu v první světové válce. Občas to končí i krachem vztahu. Jarmila z Brna se pokoušela s partnerem počít potomka od svých třiceti let, kdy vysadila antikoncepci. Když to nešlo přirozenou cestou, oslovili reprodukční kliniku, ale ani tam po osmi pokusech nenastal kýžený okamžik, kdy by lékař oznámil: „Budete maminkou!“ Dlouhodobý tlak na pár způsobil, že se partneři rozešli. Jarmila si naštěstí nechala několik vajíček zmrazit, a když navázala nový vztah, umělé oplodnění se podařilo.

S neplodností se potýká nemalé procento českých párů (viz box), většina naštěstí otěhotní přirozeně. Že jsou ty méně šťastné dvojice vystavené tlaku okolí, s tím se lékaři v tomto oboru setkávají. „Ženy neustále narážejí na těhotné kamarádky a známé, které si potomka nemusely ‚vybojovat‘, a to je konfrontuje s jejich situací a je pro ně frustrující,“ říká Štěpán Machač z IVF Clinic.

Jsou fyzicky i psychicky vyčerpaní
Lékaři proto párům vedle léčby nabízejí i psychologickou pomoc. „Ti lidé se cítí fyzicky a emočně vyčerpaní, mnohdy v partnerské krizi,“ vysvětluje psychoterapeutka Lenka Pelechová. Páry prý potřebují získat dostatek informací, aby měly situaci co nejvíce pod kontrolou a přijaly fakt, že jejich cesta za rodinou přestane být osobní a intimní záležitostí. „Pomáhám jim mobilizovat všechny vnitřní zdroje a také uvěřit, že nejsou jenom hračkou v rukách osudu,“ přispívá s pozitivním pohledem psycholožka Pelechová.

„Umělé“ děti První dítě ze zkumavky se narodilo ještě v Československu 4. 11. 1982. O dva roky přišla na svět první „zkumavková“ dvojčata. V České republice se dosud narodilo kolem 170 tisíc dětí, kterým pomohla na svět reprodukovaná asistence. Ročně se jich rodí asi pět tisíc. Přibližně deset procent českých párů je neplodných.