metro.cz

Střediska před zimní sezonou. Nikdo snad nezkrachuje, ale na sněhu se bude svítit méně

  5:50
Dopady vysokých energií pocítí lyžařské areály nejvíc asi až v lednu, kdy mnohým končí domluvené ceny. Provozovatelé ale věří, že letošní zimní sezona nebude z nejhorších.

Další 1 fotografie v galerii
Lyžařské areály letos zřejmě večerní lyžování omezí. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Provozovatelé největších českých a moravských horských resortů slibují, že základní podmínky pro pobyt lyžařů neomezí. Na něco však sáhnout kvůli úsporám plánují. Například na lyžování v umělém osvětlení.

Šetřit musíme všichni, ne že ne, zní z hor
„Jak vyplynulo z průzkumu mezi většinou skiareálů, co se týká pokrytí sjezdovek a provozu lanovek, na to se sahat nebude,“ říká Libor Knot, výkonný ředitel Asociace horských středisek (AHS) České republiky. Nepředpokládá se ani zpomalování rychlosti vleků, omezovat se nebude ani zasněžování, jak zní z některých alpských center.

Desítky areálů

  • Momentálně nejdelší sjezdovka v České republice měří 3400 metrů. Vybudovali ji s využitím Jáchymovské sjezdovky v areálu na Klínovci v Krušných horách.
  • Velkých zimních resortů je v současnosti v České republice asi čtyřicet. Tři čtvrtiny z nich jsou sdružené v Asociaci horských středisek.

Na co se ale musejí návštěvníci připravit, to může být méně časté večerní lyžování pod reflektory. „Rezervy hledáme všude a všichni, ne že ne. Svícení bude možná jen tři nebo čtyři dny v týdnu,“ uvažují provozovatelé areálu Černá hora v Krkonoších. O víkendech, hlavně ve vánočním a novoročním období, by ale na možnost jezdit i po setmění sáhnout neměli. O podobných omezeních uvažují i v dalších, jak velkých, tak menších, lyžařských střediscích. Ušetřit letos chtějí ale i zaváděním moderních technologií. I proto zástupci asociace věří, že slovo „končíme“ během zimy ze strany provozovatelů velkých i malých areálů neuslyší.

Zasněžování z vlastní vody
Na zasněžené svahy vyjedou v některých centrech zcela nové rolby, zástupci AHS hovoří asi o dvaceti strojích. Ty například umějí změřit sílu sněhové pokrývky pod sebou a jsou i provozně úspornější. „Letos přibyly další dvě záchytné nádrže, na Zadově a na Dolní Moravě, do kterých areály sbírají během roku vodu ve srážkově bohatších obdobích. Zásoby pak využijí na zasněžování, aby nemusely čerpat vodu z potoků a řek,“ připomíná Libor Knot.

Naprostá většina středisek už používá modernější zasněžovací „děla“, ta jsou v porovnání se staršími typy asi o dvacet procent úspornější. Investice do vybavení, služeb a vylepšení zázemí spočítala horská střediska před letošní sezonou asi na 700 milionů korun.

Na českých a moravských horách přibývají i „vedlejší“ radovánky, obce i skiareály už dobře vědí, že návštěvníci netráví pobyt od rána do večera na sjezdovkách. Letos bude opět větší nabídka například wellness zařízení.

Pomůže Ester, bude lákat zahraniční dušičky
Turistika, a to nejen ta zimní, představuje zvláště pro horské oblasti, kde už dekády nejsou fabriky a další průmysl, významný zdroj obživy. „V cestovním ruchu je v Česku zaměstnáno asi čtvrt milionu lidí, z toho pětačtyřicet tisíc právě v areálech,“ zmiňuje ředitel CzechTourism Jan Herget. Peněz na propagaci cestovního ruchu v rámci Česka má agentura letos méně.

„Více je určeno pro lákání turistů v zahraničí, letos bude naší tváří Ester Ledecká,“ dodává Herget. Věří však, že právě vnitrostátní reklamu zimním střediskům umějí už velice dobře zvládat samotné kraje, kde se rekreační subjekty nacházejí.

Hory krásné a dražší

  • Ceny skipasů se letos zvýší v rozmezí 10 až 15 procent.
  • Některé skipasy zahrnují desítky dalších atrakcí v místě nebo v dosahu skiareálů.
  • Méně návštěvníků. To, že počty lyžařů stále rostou, je mýtus. V posledních pěti letech odvezly lanovky a vleky asi 6,5 milionu lidí, dříve to bylo ale 8,5 milionu.
  • Jedna koruna utracená za skipas vygeneruje 7 korun v dalších útratách, například v restauracích.

Zahraničních hostů v posledních dvou covidových sezonách ubylo. Letos se celkově návštěvnost na horách snížila asi o patnáct procent, včetně domácích návštěvníků. „To se ale týká hlavně letní sezony, lidé mířili častěji k moři,“ vysvětluje Kateřina Neumannová, prezidentka AHS. Přesto jsou místa, kde si na klientelu se zahraničními pasy nemohou stěžovat. „Němci tvoří v posledních letech polovinu všech návštěvníků,“ říká Petr Zeman z resortu na Klínovci. Ten je i prostřednictvím skipasů a skibusů propojený se sousedním Oberwiesenthalem. „Jezdí k nám lidé nejen ze Saska, tři a půl hodiny autem odtud je i Berlín,“ přibližuje výhodu krušnohorského střediska Zeman.

Rub a líc

  • Turisté utrácejí při lyžování miliony a svou přítomností na horách dávají práci desítkám tisícům lidí ve službách. „Každý chce, aby měl vyvezené odpadky a odhrnutý sníh na vozovce,“ říká Milan Rychtr, místostarosta krkonošských Vítkovic. Nejen tady totiž mají problém s tím, že ti, kdo pronajímají apartmány (a že jich na našich horách vyrostlo pěkných pár tisícovek) jiným na odpočinek, ne vždy platí ubytovací poplatek. Peníze od státu nepokrývají obecní výdaje stoprocentně.
Autor: Pavel Hrabica Metro.cz
zpět na článek