metro.cz

Další 1 fotografie v galerii
Sestra v akci | foto: ARCHIV KARMELU SV. JOSEFA

Jen se zbožně nemodlí. Umějí také vzít pořádně za práci. Bosé sestry řádí s pilou na stavbě

  11:38
Během oprav historické usedlosti se jeptiškám posílila touha vykonávat své poslání. Zvládají při tom řemeslnické a stavební práce.

V Drastech nedaleko Prahy vzniká dílo Boží – doslova. Bosé karmelitky Řádu nejblahoslavenější Panny Marie z hory Karmel před lety opustily pražské Hradčany a pustily se do opravy historického zemědělského dvora v Drastech. Jejich cílem je vytvořit místo pro všechny, věřící i nevěřící, kteří se potřebují na chvíli zastavit a načerpat sílu. Jak jejich práce pokračují?

Stavení dávají postupně do kupy
Zdevastovanou kulturní památku začalo devět karmelitek opravovat roku 2018 nejprve na vlastní pěst, později se k nim na brigádách začali přidávat dobrovolníci z řad veřejnosti, na těžší práce bylo potřeba zavolat stavaře.

„Během loňského roku vybudovala stavební firma kompletní hrubou stavbu kláštera a veřejné kaple. V prosinci tak mohl být demontován stavební jeřáb a novou dominantou dvora i širokého okolí se stala zvonice kaple s křížem na vrcholu,“ popisuje postup rekonstrukce sestra Marie. „My sestry jsme pak spolu s brigádníky pokračovaly v nové výsadbě a v úpravách pozemku, na kterém se podařilo například vyštěrkovat další cesty, vybudovat přístřešek na dřevo a také zeď oddělující veřejný lesopark od klášterní zahrady,“ vypráví sestra Marie.

Lesopark s altánem je už nyní přístupný veřejnosti, navštívit je možné i dvůr, ale pohyb na něm omezuje probíhající stavba. „Už se těšíme, až přestěhováním do části kláštera uvolníme dům pro hosty a budeme tak moci příchozím nabídnout ubytování a vnitřní prostory pro setkávání – o obojí je už nyní zájem, ale žádosti musíme zatím odmítat,“ těší se sestra Marie. V současné době pořádají karmelitky sbírku na podlahy a dveře kláštera, více informací naleznete na Odkaz.

Naslouchejte svému srdci
Během téměř pětiletého úsilí získaly řeholnice dovednosti, které do běžného klášterního života zdánlivě nepatří, třeba řezání motorovou pilou nebo řízení bobcatu. „Přes všechny nároky a těžkosti vnímáme, jak nás to obohacuje vnitřně,“ povídá sestra Marie. „Stmeluje to naše společenství, prohlubuje naši důvěru v Boha a posiluje touhu naplňovat naše poslání, kterým je modlitba a přímluva za druhé. A také musím zmínit, že máme možnost se setkávat s mnoha krásnými, velkodušnými lidmi,“ pokračuje jeptiška ve vyprávění, co jim tato výzva do života přinesla. Vnitřní obohacení by doporučila i ostatním.

„V dnešní rozbouřené a napjaté době bych každému přála, aby se mohl občas o samotě a v tichu zastavit a naslouchat vlastnímu srdci – tomu hlubšímu v nás, co je často překryté a přehlušené,“ říká sestra Marie. „V této hlubině je možné zakotvit a objevit zdroj s velkým Z – Zdroj skutečné radosti a vnitřní svobody, kterou nic vnějšího nemůže zničit,“ vzkazuje sestra.

O činnosti bosých sester jsme vás informovali v květnu loňského roku, článek s názvem Modlitby před inflací neochrání. Bosé sestry opravují kulturní památku vlastníma rukama najdete na www.metro.cz.

Komentáře

zpět na článek