Čím vás zaujala historie?
Vždycky mě bavily návraty do minulosti, zkoušet si představovat, jak to vypadalo, žít před padesáti, dvěma sty nebo sedmi sty lety... Mám ráda staré budovy a příběhy lidí, kteří žili přede mnou. Zajímám se o to, co dělá lidi stejnými v každé době. Ráda fantazíruju o tom, jaké to asi bylo ve starých časech. Co se jedlo, jak se oblékali, jak jejich život ovlivňovali ostatní. Je to fascinující. Také moje matka se zajímala o historii, četla biografie, které mě vždy hodně obklopovaly.
Není to náročné, nastudovat všechny historické detaily?
Samozřejmě zabere průzkum vždy hodně času. Ale pro mě je to větší zábava než starosti. Navštívila jsem hodně hradů a muzeí, udělala jsem spousty rozhovorů s historiky a profesory, přečetla jsem staré dopisy, studovala obrazy a knihy. Ale v současné chvíli zkoumám reálie pro moje současné romány.
Proč ten skok do současné doby s novým románem?
Vždycky jsem věděla, že chci psát o zápletkách, jak historických, tak z moderní doby. V příběhu, který se točí okolo moderních lidí. Můžete mít pracující ženu, a o to mi šlo. Psát o moderní, těžce pracující nadané ženě, která se zamiluje do moderního muže. Také mě fascinuje naše moderní doba, výzvy, kterým já jako žena čelím, být matkou, podporovat samu sebe a zároveň mít volnost dělat vždy to, co chci, tedy téměř. Žijeme ve velmi zajímavé době.
Hledáte zápletky knih u vašich klientů?
Ne, nikdy. Vždy respektuju jejich soukromí. Ale práce terapeutky mě naučila hodně o tom, jak jsou si všichni lidé podobní, a nezáleží na tom, odkud pocházejí. Vždy budeme hledat lásku a snažit se chránit naše děti. Věci z naší minulosti ovlivňují dnešek, a tak se někteří šťastně narodili v bezpečných zemích, dostali se na školu a mají zajištěnou výchovu. Je to jen o štěstí a měli bychom si to uvědomovat a snažit se být tím nejlepším člověkem.
Co Vás přivedlo k psaní knih? A co Vám to dává?
Vždycky jsem chtěla psát. Je to taková síla ve mně, která mě dělá šťastnou. Samozřejmě na prvním místě jsou moje děti, na druhém pak psaní.
Vracíte se do Prahy?
Do Prahy se chystám v dubnu po mnoha letech. Jsem šťastná, že se mohu vrátit zpátky. Doufám, že navštívím muzea, knihkupectví a ochutnám knedlíky.
Jak vnímáte Prahu?
Miluju Prahu tak, že to až bolí. Jednoduše je to jedno z nejskvělejších měst na zemi. Krásné, hrdé a úžasné.
Chtěla byste se přestěhovat do Čech?
Přemýšlím o tom často. Moje děti jsou ale zakořeněné ve Švédsku, ale dokážu si představit, že si sama koupím malý domek na venkově. Vrtám se v české historii a píšu o ní román. Je to určitě na mém seznamu přání. Právě moje babička měla dům a na zahradě jí kvetly kamélie, což je ve Švédsku nemožné.
Čím je život ve Švédsku jiný?
Zdá se mi, že je v mnoha ohledech úplně stejný, stejné boje a každodenní problémy, ale také mají svá specifika. Země mají dost odlišnou historii, rozdílnou zeměpisnou polohu a rozdílné politiky a myslím si, že to má vliv na obyvatele v mnoha ohledech, jak v malých i velkých. Musím také říci, že jídlem se opravdu hodně lišíme. A já miluju české jídlo!