Užili jsme si s manželem dovolenou na Menorce. Okolo ostrova vede 270 km dlouhá takzvaná Koňská stezka, díky níž se dá spojit velmi příjemná turistika s poleháváním na plážích. Všude byla křišťálově čistá azurová voda se stále překvapujícími různými odstíny barev.
A co gastronomie? Zrovna tak jako jsme ocenili různorodost přírody, mohli jsme vybírat z široké nabídky menorské kuchyně. Trošku mně bylo smutno, když jsem viděla na talířích dětí stereotypně k snídani croissant s nutelou v kombinaci s párkem. K večeři převládala houska a hamburger kombinovaný se smaženými nugetami a dresinky. Jaká škoda, že rodiče nevyužili alespoň dovolené k tomu, aby dětem ukázali, jaké dobroty na světě existují.
Pohlazením na duši byli naši sousedi u vedlejšího stolu, kteří si užívali obdobně jako my chutných a nutričně výhodných pokrmů. Jak lahodilo našemu uchu, když jsme slyšeli, jak si povídají o stobovém projektu Prožij rok zdravě. Hřálo nás, že pochopili základ – jídlo zůstává radostí a po jídle je vám lépe než před ním – zasytí vás, ale nejste unaveni z přejedení a můžete si užívat krás života.
Odolávali známým „rychlovkám“ z domova a místo toho si vybírali z několika druhů libových mas (nikdy nechyběla ryba a plody moře). Užívali si množství chutně připravené zeleniny místo přílohy a sacharidy doplnili v zajímavě vyhlížejících pohárkách s želé a odlehčenými pěnami či v podobě vína nebo i sangrie. Jejich hezky upravený talíř lahodil i oku oproti přetékajícím talířům jiných. Budete-li o dovolené v obdobné situaci, chovejte se stejně.