Své schopnosti v korunách dřevin nepředváděl poprvé. Několik mistrovských titulů si v minulosti odnesl také z Polska, Slovenska, Rakouska a dalších zemí. „Soutěžíme v pěti disciplínách, ale divácky nejzajímavější je asi záchrana zraněného. Tato situace napodobuje chvíli, kdy by se například ve větvích zaseknul či zranil kolega,“ říká Jiří Voda.
Při stromolezectví se soutěží v pěti disciplínách. Kterou máte nejraději?
Závody napodobují každodenní pracovní podmínky arboristů. Skládají se z pěti disciplín základního kola (instalace lana, jištěný šplh, rychlostní výstup po větvích, práce v koruně a záchrana zraněného), ve kterém jsou hodnoceny závodníkovy schopnosti a bezpečnost pohybu v koruně stromu, zatímco předvádí simulace reálných arboristických zásahů. Nejméně rád mám asi samotnou instalaci lana, což je nuda, nejvíce výstup po větvích. Při výstupu je totiž nutné, aby člověk větve příliš nezatížil, což se přísně měří.
Jak dlouho lezete?
K oboru jsem se dostal před osmi lety. Tehdy jsem studoval finance na vysoké škole a občas lezl po skalách. Kamarád mi nabídl praxi ve své arboristické firmě a mně se ta práce natolik zalíbila, že jsem v oboru zůstal až do dnešního dne. Je to skvělé.
Jak se liší lezení po skalách od profesionálního šplhání po stromech?
Je to úplně něco jiného. Strom je živý organismus, u něj se nelze přichytit tak, že do něj zatlučete hřeb. Zásah může být destruktivní jen tehdy, pokud jde o kácení.
Naštve vás občas při procházce neodborně provedená práce kolegů z oboru?
Na podobné věci narážím denně. Když totiž chcete dělat mou práci, nepotřebujete vůbec nic. Stačí vám lano a pila. Neexistuje totiž žádná legislativní norma na to, jaké vzdělání má arborista mít. Není k tomu nijak tlačen.
Přitom arboristika je velmi specifická disciplína, člověk musí provádět celou řadu řezů a úkonů, vědět, kde na stromě je třeba je provést. Nejde se k věci stavět bez rozmyslu.
Uvítal byste tedy, aby se legislativa zpřísnila?
Rozhodně. Kontrola dovedností a znalostí by tu určitě měla být. Dělá se celá řada certifikátů a zkoušek, a i přesto, že se pomalu dostávají do požadavků firem na nové zaměstnance, většinou nejsou požadovány. Já sám jsem si doplnil vzdělání na Mendelově univerzitě v Brně, bez znalostí a vztahu k přírodě to v tomhle oboru prostě nejde.