Vystudoval pouze základní školu, svou kariéru začínal jako kavárník, a když jeho podnik zkrachoval, začal točení videí na internet používat jako terapii. „Videa na YouTube byla nejrychlejší cestou k načerpání motivace a inspirace. Začal jsem vytvářet obsah pro lidi ve stejné situaci, jako jsem byl já, s jasným cílem zdokumentovat svoji životní cestu,“ říká.
Co si myslíte o fenoménu youtuberů?
Jsem nejen tvůrce, ale zároveň pracuji v on-line světě jako marketingový konzultant, proto věřím v budoucnost YouTube a v zábavu na sociálních sítích. Zároveň vidím, jak se trendy mění, a je jasné, že model „líný youtuber“, který vydává video dvakrát týdně, chodí na podpisové akce a prodává svůj merchandise, brzo skončí.
Aktuální stav na YouTube scéně je takový, že je hlad po kvalitním obsahu, který má nahradit klasické televizní seriály. Proto si myslím, že ten, kdo vytváří kvalitní a smysluplný obsah, drží se vlastního nápadu a přichází s něčím originálním, se tím může dobře živit. A nemusí to být nutně mladý, hezký člověk, ale třeba hobbík, který umí opravit svého favorita na kameru a poradí přitom lidem, jak ušetřit za benzin.
Jaké video byste chtěl ještě natočit?
Před dvěma lety jsem vymyslel běžecký projekt #runjinak, jedná se o běžeckou komunitu, která funguje a roste už druhým rokem. Každou poslední středu v měsíci pořádám závod v centru Prahy. Vzdálenost trati je 3,9 kilometru a běží ho stovky lidí od Mánesa přes Železniční most, most Legií, okolo Národního divadla a zpátky k Mánesu. Nejenže závod pořádám, moderuji, ale dělám z něho i video, abych mohl druhý den vydat na svém vlogu. Motivovat lidi je můj projekt do konce života.
Co si myslíte o katastrofách, jež se staly mladým lidem, kteří se za volantem natáčeli na internet?
Podobné bouračky a katastrofy vznikají, protože lidi mají spontánní nápady, chtějí být za každou cenu vidět – a to je špatně. Zkrátka internet je veřejný prostor, a umístíte-li tam něco, již není cesty zpět. Obsah není váš, ale internetu.
Věřte mi, že pokud v on-line světě k takové věci dojde, šíří je pouze hlupák, proto buďte opatrní a nesdílejte věci, které nikomu nic nedají. V Česku zkrachoval projekt, který měl být školou pro youtubery...
Myslím si, že vyškolit někoho do formy youtuber je holý nesmysl. Youtuber stojí na tom, že je naprosto autentický a svůj, je originální osobností a projevem, v tom je jeho kouzlo. A díky své individualitě si vytváří fanouškovskou základnu, která se s ním umí ztotožnit a baví ji jeho tvorba.
Kdo je vaše cílová skupina?
Díky osobnímu životu, který sdílím se světem, mám širokou základnu fanoušků, tak pro příklad. Dívá se na mě 17ti letý fotbalista, mladá slečna, která pracuje ve fastfoodu, grafik, maminka v domácnosti, kterou zase baví můj rodinný život nebo profesionální běžec, kterého zajímá, jaký mám čas na půlmaratonu.
Co považujete za své nej video?
Svoje nejlepší video jsem ještě nevydal, ale mám to v plánu. Je to narození mého syna Teodora. Bylo to 21.12. 2016. Od okamžiku, kdy jsem vyjel do porodnice, tak jsem natáčel každý krok a prožíval svoje pocity na kameru. Celý den jsem natáčel formát, na který se zaměřuji už nějakou dobu a to je denní vlogování. Zkrátka natáčíte osobní i pracovní život, cestu v metru nebo na trénink fotbalu, kamera je zapnutá nonstop. Toto video mám v šuplíku a zveřejním ho o rok později, 21.12. 2017.