metro.cz
Honza Křížek | foto: Jakub JelenMetro.cz

Sloupek Honzy Křížka: Musíš něco ztratit, abys mohl něco nového najít

  15:27
Je tomu přesně rok, co jsem v Praze na Střeleckém ostrově odehrál poslední koncert po boku kytaristy Radima Hladíka a skupiny Blue Effect. Ten neuvěřitelný kolotoč sto padesáti koncertů ročně, trvající dvanáct let, najednou skončil a já nevěděl, co bude dál. Jestli a kdy vůbec se na koncertní pódia vrátím.

Bylo třeba udělat krok stranou, zastavit se, semknout se v rodinném kruhu a nechat tu bouři pořádně vyřádit a počkat, až zase vyjde slunce na oblohu. Stalo se, slunce vyšlo a dostalo jméno Antonín. Narození mého druhého syna bylo tím nejlepším odrazovým můstkem k tomu, abych se mohl zaměřit na něco smysluplného, odvrátit pozornost od sebe a díky tomu se moct konečně zhluboka nadechnout. 

Honza Křížek

Narodil se 3. 2. 1974 v Rychnově nad  Kněžnou a od dětství se věnoval hudbě a hře na klavír. Vystudoval Vojenskou hudební školu Víta Nejedlého v Roudnici nad Labem v oboru bicí a klávesové nástroje. Jeho hudební kariéra je spojována především s kapelami Walk Choc Ice, Blue Effect a Kollerband. Řadu let spolupracoval též s Ivanem Králem. Jako studiový muzikant se podílel na nahrávkách třeba Anny K, Miroslava Žbirky, Support Lesbiens, Kruci- püsk a dalších. Třináct let moderoval pořad Objednej si svůj song na rádiu RockZone 105,9. Živí se také jako skladatel hudby do reklamních spotů a producent. 

S každým dalším nádechem se mi postupně vracela síla i chuť do života. Začal jsem vystupovat se svým sólovým akustickým koncertním programem a v něm shrnul dosavadní průběh svojí hudební dráhy a zároveň jsem představil nový materiál. Tedy zbrusu nové písničky, na kterých jsem dnem i nocí usilovně pracoval. Jejich úspěch u publika mi vlil potřebnou energii do žil a pak to šlo ráz na ráz. 

Potkal jsem producenta Dana Frimla a v jeho studiu The Barn jsme od března do září letošního roku připravili a natočili mé první sólové album, které 10. listopadu vydal Supraphon, nazvané jednoduše Honza Křížek! Desku, která je o tom, že někdy musíš v životě někoho nebo něco ztratit, abys mohl něco nebo někoho nového najít.

Vážené čtenářky a vážení čtenáři, přeju vám krásný zbytek roku a doufám, že si k vám moje album najde cestu a že se spolu potkáme na mých koncertech nebo festivalech, na které se chystám spolu se svou novou doprovodnou kapelou. 

Komentáře

zpět na článek