Myslím, že jsem už jeden svůj sloupek kdysi věnoval televizní seriálové tvorbě – tuším, že to bylo u italské série Gomora, ovšem nyní, při sledování série Mladý papež, musím znovu reagovat. Jednoduše řečeno, je to skvost. Jde v něm o to, že papežem se stane mladý muž – Američan, kterého bravurně ztvárňuje Jude Law. Není jasný jeho charakter, jeho styl přemýšlení, činí nečekaná rozhodnutí a chová se nevyzpytatelně.
Ve zkostnatělém a jaksi zakonzervovaném Vatikánu způsobuje pozdvižení – ale takové plíživé, nejasné. Jde vlastně o nejistotu, kdy jsou všichni ostražití a nikdo neví, kdy co přijde. Pro diváka je to nesmírně poutavé a vzrušující.
Sám jsem už dost seriálů viděl, v několika českých jsem dokonce i hrál, ale s ničím podobným jsem se zatím nesetkal. Je to důkaz toho, že skvělý seriál se dá udělat prakticky o čemkoliv – jen nápad a kvalitní scénář jsou třeba. Například Perníkový táta, to je seriál o muži, který se rozhodne živit se vařením pervitinu.
Téma je jistě nežádoucí, ono je až za hranicí – ovšem to, jak je ten seriál napsaný, zahraný, zrežírovaný a natočený. Ne nadarmo dostal mnoho cen a vyrábí se již několikátá řada. Nebo Dexter. Třebaže na straně dobra, brutálně likviduje padouchy a „zlé“ lidi. Mladý papež je ale ještě dál. Vypadá totiž, že je natáčen přímo ve Vatikánu, všechna prostředí působí naprosto autenticky, kostýmy jsou dokonalé, o herectví ani nemusím mluvit. Papež kouří, je inteligentní, vtipný, drsný, temný, zlověstný.
Seriál má 10 dílů, já jsem nyní v polovině a napjatě vstupuji do druhé poloviny tohoto pozoruhodného díla. Navíc – režisér Paolo Sorrentino je fanouškem fotbalu, takže v každém díle je fotbalový odkaz, taková milá značka. Forza calcio, forza Italia!