Zkusili jste už všechno, abyste se toho otravného stvoření zbavili. Ale je tady pořád, den po dni. Nepustíte ho do bytu, ale když se vrátíte domů, sedí zase před vašimi dveřmi. Každý den jste víc a víc frustrovaní a jste přesvědčeni, že váš život bude peklo, když se toho psa nezbavíte.
Nyní si představte, že se zhluboka nadechnete, pomalu vydechnete a dlouze se na štěně podíváte. Není zas tak ošklivé – spíše vás jen irituje. Něco se ve vás začne lámat, něco ve vás měkne. Sehnete se dolů a štěně pohladíte. A stane se něco zvláštního. Štěně se uklidní.
Přestane na vás dorážet – položí se na záda, najde si pelíšek někde kousek od vás, smotá se do klubíčka a usne. A tak to jde měsíce. Pes je vždycky blízko vás, nikdy vás nenechá zcela o samotě. Několikrát za den ho musíte pohladit a nakrmit. Pokud to neuděláte, vše se vrátí do starých kolejí.
Je vždy s vámi, ale dá se s ním žít. Je součástí vašeho života. Pomyslete na to, kolik času jste ztratili bojem s tímto psem, a stejně tolik času a energie jste ztratili, když jste se snažili zbavit se svých emocí.
Stejně jako štěně jsou emoce tady a zůstanou tu. Jsou součástí vašeho života. Pokuste se si negativní emoce uvědomit a pochopit je. Přijměte je a najděte cesty (ne aby záplatou na emoce byla čokoláda!), kdy emoce pracují pro vás, a ne proti vám.