metro.cz

Větší foto
Petr Just, politolog, Metropolitní univerzita Praha | foto: ArchivMetro.cz

Sloupek Petra Justa: Čas na satiru

  13:13
Nedávno jsem viděl několik starších dílů slovenského satirického pořadu „Večer Milana Markoviče“ z 90. let. Osobně dodnes považuji Markoviče za to nejlepší z politické satiry v česko-slovenském prostoru. Pravda, měl tehdy na Slovensku pro satiru výhodné podmínky.

Zní to trochu cynicky, ale je to tak: politické satiře se dařilo i díky kontroverznímu a problematickému stylu vládnutí Vladimíra Mečiara po většinu 90. let. Při sledování těchto archivních pořadů jsem si uvědomil dvě věci. Zaprvé: i přesto, že od vysílání uplynulo v některých případech i více než 15 či 20 let, řada z politických a společenských problémů, které byly tehdy terčem satiry, je stále aktuální.

Například když Markovič v jednom z dílů z února 1999 narážel na to, že ti největší vlastenci mají problém s tím, napsat větu ve svém mateřském jazyce bez chyby („velcí Slováci, kteří nenapíší dopis bez pravopisné chyby“), jako by nám to připomínalo gramatickou kvalitu komunikace těch největších českých vlastenců v různých diskusích pod články a příspěvcích na sociálních sítích.

Zadruhé jsem si uvědomil, jak moc dnes u nás kvalitní politická satira chybí. Přitom „potravy“ pro satiriky by bylo dost, v tom problém není. Asi je to tím, že kvalitní politická satira je mnohem náročnější žánr, než se na první pohled zdá.

Nestačí totiž udělat laciný vtip na adresu politika. Jde o to s nadsázkou a určitou mírou ironie poukázat na nějaký problém. Cílem není, aby se dotyčný politik urazil, ale aby se třeba sám zasmál, chytil za nos a nad svým jednáním zamyslel. Dostane se mu tak zpětné vazby ne nějakým moralizováním, ale jemnou ironickou nadsázkou.

Komentáře

zpět na článek