Jak jste prožíval svou volnou jízdu, až na posledních dvojeného salchowa, bezchybnou?
U předposledního skoku jsem si uvědomil, že zatím jedu úplně čistě. Měl jsem husí kůži a skoro se mi zamotala hlava. Teprve v ten moment jsem se probudil z toho kómatu, protože celou jízdu předtím jsem nepřemýšlel a jel jsem tak, že mě vtáhlo publikum i hudba. Jelo se mi strašně dobře. Jen ten poslední skok jsem se nechal trochu strhnout atmosférou.
Takže se podařilo jet „prvek za prvkem“, jak jste si už déle přál?
Jel jsem v podstatě automaticky, tak jako jsem jezdíval dřív a tak jak jsme to trénovali od Grand Prix v Japonsku, kdy jsme začali projíždět dva program denně, někdy i tři. Už předtím na mistrovství Evropy i olympiádě se mi jela volná dobře, ale teď v Miláně to bylo o sto procent lepší.
Co vám prolétlo hlavou, když jste dojel?
Konečně jsem měl pocit, že si řeknete, že to bylo tak, jak jsem chtěl. Euforie, jakou jsem nepoznal taky několik let.
Spousta bruslařů tady na konci sezony mlela z posledního, vy jste naopak předvedl to nejlepší na samém konci zimy. I takové zjištění je pozitivem do budoucna?
Jo, ta sezona skončila dobře. A co mě hlavně těší, že máme díky první desítce dvě místa pro Česko na příští rok. To je super. Tak ať se i ten druhý Čech na trénincích pořádně snaží a z letošního mistrovství se namotivuje.
Je to dva roky, co jste přešel do tréninkové skupiny Rafaela Arutuňjana do Spojených států, jak k tomu tehdy došlo?
Jsem rád, že jsem tu změnu udělal. Bylo to i díky panu Stanislavu Žídkovi z Ostravy, který Rafaela pozval do Česka na semináře a Rafael sám řekl, že by chtěl, abych za ním přijel. Nebylo to tedy jen tak, že já se rozhodl jet tam, byla to i jeho iniciativa. O to je to hezčí, že řekl: Hele, ty jsi byl dobrej a já prostě chci, abys byl zase.
Trenér byl se sezonou také spokojený?
Je to obrovské zadostiučinění i pro něj. Sám mi řekl, že konečně vidí, že to, co jsme před dvěma lety začali dělat, je konečně vidět. A že se plní to, co mi tehdy sám řekl, že se mnou dokáže: Dostane mě tam, kde jsem už byl a pak začal padat. Ve druhé polovině této sezony se to povedlo a tato volná jízda to stvrdila.
V čem je ta největší změna?
Technika, kterou s námi Rafael dělá. Možná to pro laika není vidět, ale ty skoky v podstatě mají všechny stejný nájezd. Já dřív dělal každý skok jinak. To trénujeme tak, že z jednoho nájezdu jsem dnes schopný skočit všechny skoky – z toho těží i Nathan (Chan, mistr světa, poznámka redakce). My všichni jeho svěřenci děláme i různá cvičení. O tom, že je to úspěšné hovoří i to, že tu Rafael měl nejvíc lidí jako trenér, pět sólistů a z toho čtyři ve finále. Jako trenér si může říct, že tu byl nejlepší.
Padla řeč i na nového mistra světa, se kterým trénujete, Nathana Chana, který ve své volné jízdě předvedl šest čtverných skoků. Čekal jste to?
Čekal. Byl prostě výborný! Já Nathana takhle vidím trénovat každý den, pro mě to nebylo překvapení. Před každým jeho čtverákem jsem věděl, že to skočí, protože byl uvolněný, úplně v pohodě. Hned po jeho úvodním čtverném lutzu mi bylo jasné, že zajede skvěle. On těží právě z té zmíněné techniky skoků, Rafael vede Nathana od jeho deseti let. Měl šest let na to, aby ho špičkově připravil – a je to znát. Se mnou je zatím jen dva roky.
Budete ještě pokračovat v závodní kariéře?
Já bych chtěl jezdit ještě rok, trenér chce ještě dva. Promluvím si s ním, ale určitě ještě rok jezdit budu. Chtěl bych hlavně počkat, až se někdo další z Čechů trochu protlačí dopředu. Aby to nebylo jako po odchodu Petra Barny, kdy jsme čekali deset let na Tomáše Vernera. Je hezké, že příští rok můžeme jet na svět dva.
Soutěž mužů byla plná různých čtverných skoků, vy jste kromě salchowa kdysi zkoušel i toeloopa. Budete ho ještě trénovat?
Rafael mi řekl, že chce, abych ho zase začal zkoušet, tak se už nemůžu dočkat letní přípravy. (smích) Ale myslím, že s tím, jak trénujeme,tak to nebude problém. Když mi Rafael řekne, že to půjde, tak po dnešku už věřím, že opravdu půjde.
Loni v létě jste se oženil, co říká vaše žena na pokračování kariéry, což znamená i hodně cestování?
Úplně nadšená z toho není, ale myslím, že po mistrovství světa si asi sama možná řekne, že to asi ještě má cenu.
Co vás teď čeká?
Odpočinek. Teď ale s manželkou zůstáváme týden v Itálii, já třeba nikdy nebyl v Římě a Benátkách, ona taky ne, trochu to vlakem projedeme. Potom ještě jedeme na čtyři dny do Karlových Varů, což jsem dostal jako dárek od olympijského týmu. Tam si dám leháro a totálně si vyčistím hlavu.