V čele stojí Sen Dog z legendárních Cypress Hill, pak je tu dlouholetý člen Downset, kytarista a zpěvák Rogelio Roy Lozano. A doplňuje je bývalý basák z Fear Factory Christian Olde Wolbers a zakladatel projektu, zpěvák a kytarista neméně věhlasných Biohazard Billy Graziadei. Právě legendu tvrdých kytarových riffů jsme požádali o rozhovor.
Powerflo, které jste založil loni, staví na rap-metalu, který dodnes milují statisíce čtyřicátníků. Je to projekt pro ně? Založil jste kapelu, protože jste potřeboval najít starou sílu?
Ne. S Biohazard jsme mixovali různé vlivy. A hodně těch vlivů pochází z hardcoru, metalu, hip hopu. To až hudební průmysl a různé síly, které s námi nemají nic společného, začaly všechno nazývat rap-metal a udělaly z toho žánr. A to samé je s Powerflo. Pocházíme z různých hudebních prostředí, ale máme hodně společného hlavně v tom, co nás baví. Jasně, Sean je raper, já jsem zase víc do metalu a hardcoru a Chris je z Fear Factory. Ale my si prostě říkáme Powerflo.
Vypadá to, že svůj projekt milujete...
Miluju songy, miluju slova a dávám je dohromady. Miluju být na turné, být na pódiu. Všechno ostatní? To jsou jen názory lidí, jak tomu říkají, jak to zaškatulkují. Nikdy jsme si nesedli a neřekli: Hej, pojďme dělat ten a ten hudební styl. Pro nás je to přirozené. Pro mě osobně je to víc umělecké, něco, na co jsem hrdý. Není to byznys. Powerflo je skupina, která se zrodila z přátelství. Sean a já jsme se potkávali v neděli v noci a dělali jsme muziku. A vznikla kapela. My jsme vlastně natočili album, aniž bychom byli kapela. Neměli jsme jméno. Nevěděli jsme, co chceme dělat. Měli jsme prostě kolekci songů a s tím jsme šli do studia. A když jsme byli hotoví, tak jsme si řekli, máme dobrý materiál, jsme parta kamarádů, a tak jsme se stali kapelou. Takže pro mě ta nejlepší hudba a to nejlepší umění jsou něco, co vzejde z tebe, z tvýho sebevyjádření a ne kvůli byznysu. Kvůli tomu jsem to nikdy nedělal. Raději budu chudý se spoustou písniček, který něco znamenají a který přetrvají, než boháč, který dělá hudbu jen pro peníze.
Jak lidé projekt vnímají, jak vypadá složení fanoušků? Ti od Biohazard jsou přece jen trochu jiní než od Cypress Hill, ne?
Myslím, že hodně fanoušků našich dalších kapel je starších, respektují ty kapely a jsou zvědaví. A je vidět, že to přijali. Ale myslím, že kromě toho, že jsme takříkajíc jednou nohou v minulosti, tou druhou stojíme v budoucnosti. Je to zajímavé i pro mladší publikum. Říkají: hele, to je cool, je tam trochu toho a trochu toho. Jsou u nás slyšet vlivy z našich ostatních skupin. Nejsme strnulí, že musíme hrát nějakým konkrétním stylem. Zároveň jsme nová kapela, všechno vytváříme nově, což je skvělé. Jak se všechno organicky vyvíjí. Právě jsme vydali druhé EP, jehož příprava nás ohromně bavila. A většinou je to u kapel právě druhé album, které nějakým způsobem potvrdí, upevní jejich styl, jejich sound.
Vzhledem k tomu, že jste už dlouho na scéně, jak vnímáte rozdíl v hudebním průmyslu 90. let a tím dnešním?
Žádný rozdíl. Lidi reagují na dobrou hudbu a nové nápady a dobrou energii stejně. Viděl jsek za tu dobu vzniknout tolik skvělých kapel a u těch kapel, které do toho opravdu dávají všechno a jsou upřímné, tak jejich publikum vždycky reaguje stejně. To se nemění.
Chcete něco vzkázat českým fanouškům?
Počkejte, počkejte... Jak se to řekne (mluví česky): Děkuji a Jak se máte?
Ano. Správně!
Do Česka jsme jezdili řadu let jako Biohazard a já se hrozně těším, že tentokrát přijedeme s novou kapelou Powerflo. Nemůžu se dočkat. Přijďte se podívat. Pro mě je to rodina. Jsem poctěný, že máme kolem sebe lidi, kteří nás podporují. Jet do vašeho krásného města je vlastně taková dovolená.