Jsou tu prázdniny a doba dovolených! Užíváme si a cestujeme za hranice všedních dnů. Co ochutnat a čemu se naopak obloukem vyhnout? Mám pár drobných rad, které sice nejsou stoprocentní, světlé výjimky se najdou, ale určitě mohou být vodítkem, jak si nepokazit gastronomický zážitek a zbytečně neutratit peníze.
Rozhodně se mám na pozoru před restauracemi, které mají na oknech nalepeny fotografie jídel. Pokud nejsem zrovna v Japonsku nebo Číně, kde člověk nerozumí ani slovo, je to většinou turistická past. Stejně tak se vyhýbám restauracím, které se nacházejí přímo na hlavních turistických trasách.
Ulice, kudy se valí „památek chtivý dav“, nebrat, každá malá ulička okolo většinou nabídne lepší poměr cena/výkon. Též jsou mi podezřelé podniky, co mají tlustý jídelní lístek v mnoha světových jazycích od francouzštiny přes ruštinu až po korejštinu. Tam to většinou bude průměrné jídlo za nadprůměrnou cenu.
Úplně nepřijatelné jsou pro mne restaurace, které si najímají naháněče na ulici, co na vás mávají jídelním lístkem a slibují neuvěřitelné zážitky. To bych plakal!
Dejte raději přednost obyčejným, spíše rodinným hospůdkám, které mají menu křídou na tabuli, nechte si klidně doporučit místní pivo a domácí víno, turistické menu nebývá úplná tragédie, dá se to jíst, je to čerstvě vařeno a za rozumnou cenu.
Pokud vám někdo nabídne osvěžující nápoj s ledem, řekněte si spíše o méně ledu, je to vždy lepší pro váš žaludek – a navíc dostane do sklenky to, co tam skutečně patří, a ne zmrazenou vodu.