Počasí je skvělé téma na konverzaci. Ale jak se o něm s vámi bavit, když nevím, jaké bude počasí, když tento článek vyjde? Já píši teď a článek vyjde za několik týdnů. Vy čtete teď a já jsem to napsal před dlouhým časem. Tak si zahraju na meteorologa a prohlásím, že možná bude hezky a teplo a možná bude pořádně pršet.
Kdyby bylo teplo, mohl bych vám říct něco jako „To je strašný, jaký je dneska vedro k upadnutí. Jak v tomhle vůbec mám žít a pracovat?“ a vy byste přikývli a odvětili možná „Já toho už mám také dost. Kdybychom tady měli alespoň moře...“ Takhle bychom si hezky postěžovali, našli bychom tím společnou řeč a vytvořili si v tom horku ještě malé sdílené peklíčko. A i kdyby pršelo, stačí pronést „Zase chčije jako z konve“, a všichni víme, že počasí je náš společný nepřítel.
Nebo jinak. Pokud bude teplo, můžu pronést „Miluji teplé počasí, připomíná mi to moře! A viděli jste, jak na náměstí před zmrzlinárnou mají vodní rozprašovač? Stáli jsme tam s dcerou deset minut a večer se chystáme na koupaliště.“ Den se mi rozzáří ještě víc a možná i vám. A kdyby pršelo, řeknu „To je nádhera – slyšíte déšť? Jen ten zvuk mě očišťuje! Jsem za to rád, zahrady i stromy v ulicích už potřebovaly vodu.“
Počasí je skvělé téma na konverzaci. Můžeme si na něj vždycky stěžovat a kazit si tak den. Můžeme se z něj vždycky radovat a udělat si den hezký. Koneckonců, takhle se to dá udělat s jakýmkoliv tématem – fotbal, nakupování, muži, ženy, děti, jídlo, práce... Vždy si můžeme vybrat, jestli si budeme stěžovat, nebo najdeme důvod k radosti ze života. Tak jaké je dnes počasí?