V úterý se v USA konaly dlouho očekávané volby do Sněmovny reprezentantů, třetiny Senátu a většiny guvernérských křesel. Každé americké volby probíhající v polovině funkčního období prezidenta jsou vždy sledovány s velkým napětím. Strana, která má aktuálně prezidenta, očekává, jak se na jejím výsledku promítne prezidentovo působení. Strana stojící v opozici zase doufá v posílení jako projev určitého vyvažování moci.
Dle výsledků dosavadních voleb uskutečněných uprostřed funkčních období prezidentů od doby, co funguje tento systém politických stran (zhruba od občanské války), pak v naprosté většině případů prezidentova strana oslabila. Ne vždy nutně ztratila většinu v dané komoře či komorách, ale obecně oslabila. Díváme-li se na právě proběhlé volby tímto pohledem, pak lze říci, že dopadly remízou. Prezidentská strana oslabila ve Sněmovně reprezentantů, kde dokonce ztratila většinu, naopak udržela svoji většinovou pozici v Senátu, kde navíc ještě o pár křesel posílila.
Kongres tedy bude po dobu následujících dvou let rozdělený s odlišnými většinami v každé z komor. Směrem k prezidentovi volby vyslaly různorodé signály. Díky posílení pozic v horní komoře bude mít příznivé prostředí pro své personální nominace, jejichž schvalování probíhá pouze v Senátu. Obtížnější to bude s prosazováním zákonů. Při jejich přijímání mají totiž v USA obě komory stejnou sílu a obě musí s návrhem zákona souhlasit, aby byl přijat.