metro.cz

Větší foto
Jakub Kohák | foto: Archiv

Sloupek Jakuba Koháka: Nahý kolena

  11:11
V dnešní době je skauting něco mírně archaického, taková ozva dávných časů, píše ve svém sloupku pro deník Metro Jakub Kohák..

Když měl můj tatínek Jaroslav v létě narozeniny, rozhodl jsem se, že mu dám originální dárek. „Můžeš si přát cokoliv a já ti to splním. Nebo se o to budu všemožně snažit!“ řekl jsem mu. Byl jsem zvědavý, s čím přijde. Čekal jsem cestu kolem světa, otevřený účet v nějaké hospodě, 40 špekáčků, abonentku do pivovaru... ale jeho přání mě překvapilo.

„Moc by mě potěšilo, kdyby můj vnuk – a zároveň tvůj syn – začal chodit do skauta.“ Ajta krajta – to jsem nečekal! V dnešní době je skauting něco mírně archaického, taková ozva dávných časů.

Samozřejmě, že samotná myšlenka celého hnutí je šlechetná – jde o výchovu dětí a mládeže, přičemž základním mottem je být především dobrým člověkem. V každém členovi se pěstuje čest, odpovědnost, kamarádství... Jde o jakýsi životní styl rytíře. No jo, to je všechno moc hezké, ale bude to syna zajímat? Však víte, jak to dnes je – nejrůznější sporty, hry, počítače, škola... 

Pochyboval jsem, že bude chtít být skautem. Jenže co se nestalo! V našem domě se našli další dva kluci – Diviš a Vítek, kteří do Skauta právě nastupovali! A tak máme doma vlče – čekatele na to, až se z něho po skautském slibu stane opravdový skaut!

V sobotu byl na tradičním přechodu Brd a moc si to pochvaloval. Přinesl si pamětní nášivku a vyměněné brděnky. V naší rodině zavedl heslo NAŠÍ SNAHOU NEJLEPŠÍ BUĎ ČIN! a nutí nás žít Modrý život. Vrcholem všeho je ale píseň, kterou zpíval děda, když jako skaut před sedmdesáti lety pochodoval s kamarády po silnici – a všechny nás ji naučil: „Klobouk jako Amerikán, boty jako starej cikán, héééj hola, hola holala, že mám nahý kolena, chachacha...“

Komentáře

zpět na článek