Digitální bojovnice, kyberdoktor i modrooký nadsoudruh z nebe

To se tak jednou ve dvacátém šestém století prochází chlápek po smetišti a najde tam část dívčího robota – kyborga s velikýma očima.

Protože je však v budoucnosti standard, že někteří jedinci v sobě mají víc kovu než masa a kostí, vezme si jej domů a udělá si z něj svou dceru. Alita, jak jí začne říkat, má sice děravou paměť, zato se umí až podezřele dobře rvát. A pod taktovkou režiséra Roberta Rodrigueze opravdu nebude sedět v koutě.

Na režisérské stoličce filmu Alita: Bojový Anděl, natočeného podle japonského komiksu (manga), měl původně sedět sám velký James Cameron (Terminátor, Avatar). Ten se však po několika letech příprav rozhodl projekt opustit, dále vystupovat pouze jako spoluautor scénáře a producent a roli režiséra předat Robertu Rodriguezovi (Desperado, Spy Kids, Sin City). Tomu se společně s jeho počítačovými kouzelníky povedlo přivést do kin příběh s kompletně digitální hlavní hrdinkou.

Alita: Bojový Anděl Děj filmu není uzavřený. Jeho pokračování si lze přečíst na stránkách knih. Film se inspiroval prvními dvěma díly ze čtyř.

Její fotorealistický obličej s charakteristickými očními bulvami přitom funguje naprosto skvěle a do barvitého světa budoucnosti, ve kterém svůj příběh vypráví, sedí perfektně.

Alita (Rosa Salazarová) po svém probuzení nasává nepřeberné množství informací. Se životem vrstevníků ji pak seznamuje Hugo (Keean Johnson), mladý motorkář, se kterým jí téměř okamžitě přeskočí pomyslná jiskra. Díky své zvědavosti Alita brzy poznává i odvrácenou stránku města Iron City, v němž s doktorem Idem (Christoph Waltz) žije. Když se ale projeví její smrtící schopnosti, okamžitě se dostává do hledáčku nájemných zabijáků, kteří terorizují město.

Na snímku Alita: Bojový Anděl je sympatická velká spousta věcí. Kromě již zmíněné vymazlené postavy hlavní hrdinky, která na sebe bez problému strhává pozornost i v davu jiných digitálních postaviček, je to také sympaticky vypiplaný post-apokalyptický svět. Jeho zákonitosti se divák učí za pochodu prostřednictvím zvídavé hrdinky a děj se tak obejde se bez zbytečných řečí. A to je sakra dobře. Před třemi sty lety se tu totiž střetla Země s mimozemšťany a společnost se pak rozdělila na spodinu žijící na povrchu a vyšší třídu – smetánku obývající levitující velkoměsta. Nejen znalcům sci-fi snímků je tedy i bez řečí jasné, že na ty nahoře musejí ti dole tvrdě makat. Soudruhovských myšlenek je holt plná každá správná antiutopie budoucnosti.

Alita: Bojový Anděl je rozhodně příjemné pokoukání, jehož dvouhodinová stopáž uteče jako voda. O to smutnější je pak trochu neuspokojivý konec, který zamrzí o to víc, že se snímek pravděpodobně nedočká pokračování. Je to škoda. Takhle osobitá sci-fi žánrovka, jež se příliš nepáře s dějovými složitostmi, servíruje jednu sympatickou akci za druhou a uspokojí i romantické duše, tu dlouho nebyla. Vážně bych se rád zase díval na to, jak Alita rozpůlí dalšího kyberzáporáka.