Česká politika (a nejen ona) žije novým tématem: má, nebo nemá se trestat mazání příspěvků na sociálních sítích? Pokud ano, za jakých podmínek? A na koho by případné sankce dopadly? Na provozovatele sociálních sítí, nebo každého uživatele?
Zastánci návrhu v čele s poslancem Václavem Klausem mladším tvrdí, že není-li příspěvek na sociální síti nezákonný, je jeho smazání porušením svobody projevu. Návrh vyvolal poměrně bouřlivou diskusi, která zcela přirozeně a očekávaně vytvořila dva nesmiřitelné a proti sobě stojící tábory. Dosavadní průběh diskuse rovněž ukázal, že návrh vyvolává řadu dalších navazujících otázek, s nimiž bude potřeba se během projednávání vyrovnat.
Ačkoli Klaus tvrdí, že se jeho návrh netýká soukromých osob, v důvodové zprávě k návrhu novely trestního zákoníku píše, že za správce se považují „všechny subjekty, které mají oprávnění fyzicky zasahovat do podoby dané sociální sítě či jiné platformy, respektive na ní, probíhající diskuse“. To by teoreticky zasahovalo i soukromé uživatele, kteří mají právo regulovat diskusi na svém profilu.
Motivací předkladatelů je, aby případným mazáním či blokováním příspěvků nebyla narušena veřejná diskuse včetně volební soutěže, která je dnes z velké části závislá na přístupu k informacím skrze sociální sítě. Předkladatelé tvrdí, že omezování volného šíření informací „může vést k systematickému omezování svobody projevu ve vztahu k určitým tématům a skrytému ovlivňování veřejného mínění“. Otázkou zůstává, zda větší škody z hlediska ovlivňování veřejného mínění nepáchá spíše naopak šíření manipulací, lživých informací a hoaxů.