metro.cz

Když má být nějaký progres, je minimum chodit cvičit dvakrát týdně, říká osobní trenérka

  6:07
Zatažené břicho! Ramena dozadu! Trenérské povely, které při cvičení prostě potřebujete slyšet, protože na ně zapomínáte. Nebo je trenér zbytečný?

Další 2 fotografie v galerii
Redaktor při cvičení s trenérkou. | foto: Metro.cz

I já už mám za sebou v rámci boje s váhou členství v síti fitness center. A taky vstupní lekci zdarma s trenérem, díky kterému mi v paměti utkvěl pokyn: Rovná záda! Ale jak je udržet déle než jeden cvik? „Koukejte na sebe do zrcadla.“ Hm, díky. Usoudila jsem, že tisíce za osobního trenéra jsou vyhozené peníze, pozici vidím v zrcadle a počítat zvládnu sama. Díky sedavému zaměstnání jsem ale opět skončila v rukou osobní trenérky, tentokrát Pavly Faltové.

S čím na trénink

  • Kromě sportovního oblečení a bot určitě s vodou. „Pitný režim je důležitý, během cvičení na něj dělám pravidelné pauzy,“ říká osobní trenérka. 
  • Důležité je před tréninkem jíst. Když přilítnou lidé, že celý den nejedli, lekce nemá moc smysl. Jsou už po pár minutách unavení. 
  • Neexistuje obecná rada, co a jak dlouho před tréninkem jíst. Každý má jiné zažívání, důležité je cítit se v pohodě. Obecně jsou vhodné sacharidy ve formě ovoce, rýže nebo doplňků stravy.

Přicházím do malé místnosti, kde jsme samy. „Ráda dělám v menších prostorách, hlavně se začátečníky, někdo má paniku, když jsou ve fitku stroje, hodně lidí a nabušenci. U začátečníka jde spíš o to, aby se naučil hýbat se svou vahou a svým tělem, což ho trenér musí naučit v klidu,“ říká.

Jdeme na to!
„Čím začneme?“ ptám se. „První trénink je vždy hodně seznamovací. Ideálně si chci s klientem předem sednout a vyptávám se, jak na tom je, jestli cvičí, čeho chce dosáhnout, jestli má nějaká zdravotní omezení. Zjistíme, jestli spolu můžeme dělat. A pak jdeme rovnou cvičit. Chci vidět, jak se člověk hýbe, jaké má rozsahy, a u toho se i vyptávám, jak žije. Zkoušíme základní cviky, držení těla, balanc,“ doplňuje trenérka. „Když má být nějaký progres, je minimum chodit dvakrát týdně, klidně i třikrát, alespoň ten první měsíc dva. To je začátek, po nějaké době už se můžeme začít specializovat i na konkrétní partie,“ vypráví a zmiňuje, že platí staré známé pravidlo, že víc než polovinu úspěchu, chce-li člověk zhubnout, dělá jídelníček, který s pomocí výživové poradkyně s klienty také řeší.

Před cvičením se zahřívám a rozcvičuji, poté mě při cvičení opakujících se v sérii i několikrát opravuje. „Osobní trenér tu má být pro tebe. Má klienta korigovat během celého cvičení, připomínat, jak dýchat, jak pracovat s postavením, břichem, rameny, nohama… od toho tu je,“ říká mi na mou historku z fitness-centra.

A váha?
Dotaz, který mě napadne, evidentně nijak nevybočuje ze smýšlení jiných holek, sama Pavla o tom začne: „Váha těla je skoro nic neříkající údaj, často přijdou holky a říkají: Chtěla bych zhubnout na tu a tu váhu… A ptají se, za kolik lekcí toho dosáhnou, ale o tom to není. Víc prokazatelné jsou třeba centimetry obvodu nebo existují speciální váhy, které naměří podíl tuků, svalů a vody v těle.“ Na konci se musím opět pořádně protáhnout a zrelaxovat, jednak proto, aby trenérka viděla, že jsem v pohodě a nedělá se mi špatně, a také proto, aby mě druhý den tolik nebolely svaly. Cvičení zdar!

Autor: Iveta Benáková Metro.cz
Témata: Břicho
zpět na článek