Středoškoláci trpí syndromem vyhoření, berou si „gap year“

Volno před nástupem na vysokou školu si vybírá stále více studentů. Pojem gap year původně znamenal dvanáctiměsíční pauzu mezi maturitou a bakalářským studiem, poslední dobou však nabývá různých podob. Mladí si ho vybírají mezi střední a vysokou školou, ale také mezi bakalářským a magisterským studiem. A jsou i lidé, kteří se ze své roční pauzy do školy už nevrátí.

Díky gap yearu bude i lepší životopis V Česku na toto téma výzkumy zatím neexistují. Americké studie z Gap Year Association jsou však vypovídající. V jednom se studenti téměř shodli, 98 procent dotazovaných potvrdilo, že jim doba strávená mimo školu pomohla v osobním rozvoji. Přes 60 procent studentů potvrdilo, že jim gap year pomohl k nalezení vysněné kariéry nebo je minimálně utvrdil v jejich stávající. Přičemž 88 procent dokonce přiznává, že díky získaným zkušenostem mají daleko vyšší šanci na získání zaměstnání.

Zatímco v zahraničí této možnosti využívá poměrně velké procento studentů, včetně britského prince Williama, v Česku takzvaný gap year nepatří mezi úplně obvyklé jevy. Důvody jsou například strach z neznáma, nedostatek financí či nevole rodiny studenta. „Řada rodičů má strach z toho, že když jejich potomek vypadne z pravidelného chození do školy, nebude se mu chtít dále studovat a už se na školu nedostane. Já osobně mám ale s takovou přestávkou dobré zkušenosti,“ říká psycholog Jan Kulhánek.

Taková pauza totiž nemusí být vůbec na škodu. Pobyt v lavici od šesti let až po vysokou školu začne být dříve či později ubíjející a následovat může například časný syndrom vyhoření. „Na některých školách trpí syndromem vyhoření už i středoškoláci, často mívají ambiciózní rodiče a spoustu kroužků. Pro ně může být rok mezi střední a vysokou školou jakýmsi nakopnutím a nabráním sil,“ dodává Kulhánek.

Ročního odkladu často využívají i studenti, kteří si nejsou jistí, čemu by se dále rádi věnovali. Kromě času na rozhodování ale získají i mnoho zkušeností a osamostatní se. „Při hledání zahraniční univerzity jsem narazila na institut, který mi na rok umožnil cestovat všemožně po světě. Vzhledem k tomu, že jsem vůbec nevěděla, jakým směrem se vydat, gap year se mi zdál jako nejlepší volba,“ vypráví studentka Veronika, která během svého ročního volna vykonávala dobrovolnické práce například v Norsku, Kolumbii nebo Bolívii. „Oba moji rodiče mě od začátku velmi podporovali, a to i přesto, že tatínek zastává spíše tradiční názory,“ přiznává Veronika. K podobným smysluplným aktivitám nabádá i Kulhánek: „Je ale potřeba, aby ten rok nebyl ztracený. Je dobré, když člověk vycestuje například do zahraničí, s tím, že se bude učit cizí jazyk nebo pracovat. Důležitý je aktivně strávený čas.

I přesto, že gap year není v Česku zatím rozšířeným fenoménem, možností je spousta. Většina programů je totiž mezinárodní. A pokud mladý člověk nemá na peníze, je tu i možnost vycestovat jakožto dobrovolník. Mezinárodní dobrovolnické kempy nabízí například nezisková organizace Inex-SDA. Ta dokonce pořádá i setkání, kam si zájemci mohou přijít pro informace.