metro.cz

Větší foto
Martin Švihla, učitel aikida a lektor osobního rozvoje | foto: ArchivMetro.cz

Sloupek Martina Švihly: Všechno se mění

  15:22
Čtu si knížku „K hříchu i k modlitbě“ o postavení žen v českých zemích v 19. století. Autorka z tehdejších deníků, listů, matrik, novin a knih odhaluje každodenní život žen – hygienu, péči o domácnost, vzdělání, práci, sexualitu, umění... A je to úchvatné i strašidelné čtení.

Ještě před 150 lety nesměly dívky na střední školy, o univerzitách ani nesnily. Ženy neměly v podstatě žádné příležitosti vydělávat si vlastní peníze a občas vyděšeně utíkaly o svatební noci z ložnice, protože jim nikdo předtím neřekl, co bude manžel po nich chtít.

Umíte si to představit? Jen před 150 lety! Dokonce i nejmoudřejší a nejpokrokovější národní buditelé té doby byli z našeho pohledu často nesmírně zpátečničtí. Jednomu z nich (byl to Purkyně?) jeho vnučka řekla, že chce být doktorkou. A osvícený pán jí odvětil něco jako „Milá moje, doktorkou budeš, když se vdáš za doktora, jinak na to zapomeň.“ Vždyť měl pravdu – první žena lékařka mohla v Praze vykonávat svoji práci až po roce 1900 a volební právo ženy získaly až v roce 1919 (jen před 100 lety!).

Samozřejmě, lidem před 150 lety se zdálo, že tak to všechno má být. A kdo si myslel něco jiného, byl považován za podivína. Tenkrát se jim zdálo, že tak, jak to mají, je správné. A z pohledu dneška to vypadá jako středověk. Jen se podívejte, jak daleko jsme se jako společnost posunuli!

My si dnes také myslíme, že tak, jak to máme, je správné. Nejen s postavením žen, ale i se vším ostatním. Kdoví, co z našich společenských norem a chování bude našim potomkům za 150 let připadat nepochopitelné. Jak směšné pro ně budou naše zvyky. Možná bychom je ani my nemuseli brát tak vážně. Protože jedno je jisté: všechno bude úplně jinak.

www.prostor8.cz

Komentáře

zpět na článek