Přibližte, oč v případě Nupedie šlo.
Nupedii měli – podle idejí Walese a Sangera – psát placení odborníci a Wikipedie měla být jakýsi pouhý přípravný prostor, který budou sestavovat dobrovolníci.
Jaký byl osud zmíněného „dvojčete“?
Netrvalo dlouho a počet článků na Wikipedii vystřelil raketově vzhůru, zatímco dnes zapomenutá Nupedie psaná několika málo odborníky živořila. Brzy Wikipedie přešla na čistě neziskový model, vzdala se reklam a soustředila se na komunitu dobrovolníků (takzvaných wikipedistů), kteří ji píší bez nároku na honorář.
Jak se rodila komunita wikipedistů?
Prvními autory Wikipedie byla „bublina“, která před osmnácti lety používala internet – tedy vesměs mladíci, často programátoři či technologičtí idealisté. Postupně se samozřejmě komunita pisatelů rozšířila s tím, jak se internet šířil.
Kde je na hlavu nejvíce wikipedistů?
Nepochybně ve skandinávských zemích, v Izraeli, ale také třeba v Německu. Ve Skandinávii dokonce 100, u němčiny 40, ale u slovenštiny už jen 18 wikipedistů na milion mluvčích.
Co mohu udělat pro to, abyste mě „vzali do party“?
Wikipedistou se může stát kdokoli, kdo rád píše a třídí vědomosti, které lidstvo za dobu své existence nasbíralo. Hodí se rozumět nějaké oblasti lidského poznání – máme experty na sport nebo kulturu, ale také na přírodní vědy či techniku, některé oblasti stále nejsou třeba v češtině dostatečně pokryté. Třeba farmacie, textilní výroba nebo zemědělství jsou zpracovány na české Wikipedii poměrně slabě, ale práci si tu najde opravdu každý – i kdyby měl zpočátku jen opravovat překlepy.
Kolik lidí pohání českou Wikipedii?
Na české Wikipedii je každý měsíc aktivních asi 500 wikipedistů, i když malou změnu udělá každý měsíc ještě mnohem více lidí, ty ale nezapočítáváme do statistik. Všichni tito lidé odvádí svou práci bez nároku na honorář a často i bez společenského uznání, protože někdy na Wikipedii působí pod pseudonymem.
Některé ožehavé položky, třeba Izrael, Miloš Zeman, Andrej Babiš či globální oteplování, mohou svádět k přepisování údajů...
Ano, jde o takzvané editační války. Některá témata jsou samozřejmě kontroverznější než jiná. I vámi zmíněné články jsou dokonce takzvaně polozamčené, aby do nich náhodní návštěvníci nebo vtipálci neustále nezanášeli nesmysly. Samostatnou kapitolou jsou žijící lidé, kteří si občas chtějí do svého životopisu na Wikipedii zasahovat, což nedoporučujeme.
Jak reagujete?
Obvykle se pozná, že pisatel je s předmětem článku nějak spjatý, někdy to dotyčný při obhajování změn i přizná. Na sankce si nepotrpíme a přistupujeme k nim zřídka, ale pokud by Wikipedii někdo dlouhodobě narušoval, můžeme takového jedince zablokovat.
Jak reflektujete cenzuru v režimech, jako je Čína nebo Rusko?
Jde o značný problém, přitom právě v nedemokratických zemích mají informace největší hodnotu. V současné době je Wikipedie blokována v Turecku a v Číně. To jsou velké země, a proto poměrně významná část lidské populace v současné době má velmi omezený přístup k Wikipedii, což nás trápí. Speciálně je to nepříjemné pro wikipedisty v těchto i dalších nesvobodných zemích, kteří byli v několika případech vyslýcháni, či dokonce zatýkáni.
Co vše děláte pro to, aby Wikipedie přežila, aby ji uživatelé pro cenzuru či nedostatek zájmu neopouštěli?
Ač to na povrchu nevypadá, Wikipedie se uvnitř neustále dynamicky vyvíjí. Vylepšují se třeba nástroje, které na základě umělé inteligence odhalují pravděpodobný vandalismus (vložení záměrné chyby do Wikipedie). Také máme databázi, jež se jmenuje Wikidata, v níž skladujeme strojově čitelná data, abychom mohli poskytovat informace nejen fyzickým čtenářům, ale i různým programům nebo spotřebičům.
Jaká je vaše vize Wikipedie řekněme v roce 2030?
Je možné, že časem už lidé nebudou navštěvovat přímo Wikipedii a naučí se konzumovat její obsah jinak, což nám ale principiálně nevadí, i když to samozřejmě je výzva pro naše přežití, které je na návštěvnosti zatím závislé. I na tom se ale pracuje.