Současná klimatologie „viní“ z globálního oteplování zvýšenou koncentraci skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého...
Ve škole se bohužel neučí o tom, jak rostliny chladí sebe a své okolí výparem vody. Mnozí klimatologové tento fakt odmítají přijmout. Podle nich krajina ztrácí vodu, protože se zvýšil skleníkový efekt, je tepleji, a proto se více vody vypařuje. Proto trvají na snižování produkce oxidu uhličitého a na „low carbon society“, na uhlíkově neutrální společnosti.
Jaké poznatky jsou důležité podle vašeho mínění?
Vycházejme z údajů FAO (Světová organizace pro potraviny a zemědělství), které uvádí, že za posledních 150 let se znehodnotila polovina půdy na planetě Zemi. Tím stoupá tlak na odlesnění a přeměnu lesa na zemědělskou půdu. Ročně v České republice ubude 4600 ha (6500 fotbalových hřišť – pozn. redakce) zemědělské půdy a další tisíce hektarů se zadláždí, zpevní a stanou se nepropustnými pro vodu. Zásadním problémem je ale degradace zemědělských půd, a to nejenom erozí, ale i chemickými pochody, kdy následkem okyselování se půda „spéká“ rychle do struktury podobné pískovci, která je nepropustná pro vodu.
Co to znamená pro stav klimatu?
„Na suché pole neprší,“ říkávali sedláci. Nad rozsáhlými suchými plochami se prostě utváří vysoký tlak vzduchu, který brání přísunu vlhkého vzduchu z moře. Objem vodní páry a rychlost jejího pohybu přitom mění člověk hospodařením v krajině. Já zkrátka tvrdím, že vysycháme a oteplujeme se, protože vzduch ohřátý na odvodněných a přehřátých plochách stoupá rychle vzhůru a odnáší vodní páru. Varováním by pro nás měl být osud zaniklých starověkých civilizací. Mezopotámie, údolí Indu či antické Řecka. Ty se zhroutily, ačkoli nevyužívaly fosilní paliva.
Kterých společných chyb se dopustily?
Ukazuje to, jak se postupně města, armády, výběrčí daní oddělovali od reality, od toho, co je skutečně živí, tedy od zemědělství, od půdy. Podmínkou rozvoje civilizace je dostatečná zemědělská produkce. Zemědělec musí uživit města a armádu. Les však uživí nejvýše několik osob na kilometr čtvereční, takže rostoucí populace odlesňuje. Hlavní plodinou je obilí, které pochází ze stepní trávy a nesnáší zatopení vodou, takže půdu je potřeba odvodnit. Podobně se odvodňují města.
Jak se nedostatek vody doplňoval?
Budováním stále hlubších studní a zavlažovacích kanálů. Tím se ale půda zasolovala, přestávala plodit, protože výpar převažoval nad dešťovými srážkami. Vzrůstalo napětí mezi městy a venkovem. Přebujelá města a neproduktivní „elity“ kolabovaly, civilizace padaly. Myslíte, že jsme se v tomto směru poučili? Já ne.