Každého asi v první chvíli zarazí název vašeho týmu. Jak vznikl a co znamená?
Tomáš Svoboda (TS): Je to tisíce let staré slovo, které pochází z řečtiny. Skládá se ze dvou částí. První je kalos, což znamená krása, a aghatos je dobro. Oboje v tom nejobecnějším slova smyslu. Postupně se vyvíjelo a v současnosti je vnímáno spíš jako výchovně-vzdělávací princip, který klade důraz na fyzickou zdatnost, charakter a moudrost. Dnešní význam není moc naplněný. Více se lze dozvědět na kalokagathiaaliance.cz.
David Svoboda (DS): Oba jsme vícebojaři a obecně máme rádi všestrannost a rovnováhu. To slovo je tedy nosná myšlenka celého našeho životního přístupu, ale hlavně základní školy, kterou chceme založit.
Rozumím, že časem se vaše snaha promítne do školy, ale zatím fungujete jako sportovní tým. Přemýšleli jste o názvu i z pohledu, že když vyhrajete, budou ho muset vyslovit?
TS: Ano, přemýšleli. Název jsem vymýšlel asi rok a půl. A nevýhoda slova je v tom, že se těžko vyslovuje a nikdo ho nezná. Přesto jsme se pro něj rozhodli, protože škola má být důležitější část projektu. A je to vzdělávací instituce a my to rádi vysvětlujeme. Celý příběh se dá přes název dobře začít vyprávět. K tomu týmu se ale hodí také. My skládáme multisportovní týmy a my chceme, aby i žáci byli celoživotní sportovci.
Ano, vaše úspěchy mě zaujaly. Vybíráte si závody i podle toho, že byste tam mohli vyhrát?
DS: Částečně to tak je, ale na druhou stranu, když dáte dohromady lidi, kteří jsou ve svém oboru špičky, tak se to nabízí a daří se nám. Ale není vždycky jednoduché je sehnat a sladit s nimi termíny.
Kdo třeba už s vámi závodil ze známých sportovců?
TS: Na každý závod skládáme trochu jiný tým, takže už těch lidí bylo asi třicet. Mezi nejznámější patří plavci Jan Micka a Matěj Kozubek, paralympionik Jiří Ježek, triatlonista Filip Konrád či kajakář Adam Satke. Do budoucna chceme mít i ženský tým. Musíme ale mít dostatek financí.
Kde zatím sháníte finance na provoz týmu?
DS: Všude možně. Máme různé podporovatele. Doufám, že příští rok jich bude přibývat. To je mým úkolem – vyhledávat další partnery.
Závodíte v různých vícebojích. Budete se pouštět i do něčeho netradičního?
TS: V budoucnosti bychom mohli vybírat i z jiných odvětví. Mně se třeba líbí dračí lodě, prostě větší akce, ale primárně ty, které jsou vidět v České republice. Hlavně tady se chceme prezentovat.
Co vás čeká na podzim?
DS: Budou to dva závody ze série Českého poháru v týmovém běhu. Ve Zlíně a v Praze na Pankráci. Tom jede na první světové Beach Games v aquatlonu a já tam budu v roli jeho trenéra. To je velký zářez pro tým. Pak bude v říjnu Bobr Cup, kde bývá asi tři sta týmů. Poslední dobou nám přibývá pozvánek od organizátorů různých sportovních akcí, a tak předpokládáme, že se náš program do konce roku rozšíří proti původním plánům.
Vy jste spolu nikdy jeden tým nereprezentovali, že?
DS: To je pravda. Když už jsme závodili za Českou republiku, tak to bylo vždycky zvlášť. Po strašně dlouhé době zase závodíme spolu.
TS: Ano, na mém prvním mistrovství republiky v plavání jsme spolu měli medaili na 4x50 metrů kraul, to nám ale bylo tak třináct. To jsme byli naposledy v jednom týmu.
A soukromá základní škola, o které jste se zmiňovali, by mohla fungovat kdy?
DS: Mohla by být teoreticky už příští rok, ale když bude za dva, budeme šťastní. Nechceme to uspěchat.
TS: Chceme to udělat dobře. Proto jsme si vybrali základní školu, kde je nejdůležitější rozvoj všestrannosti. Zatím není, protože nemáme dostatečné sportovní zázemí.
Jak by měla základní škola ve vašem pojetí fungovat?
TS: Jedna část je sportovní a druhá výuková. Obě musejí fungovat dohromady. U té sportovní se budou žáci od společného všestranného základu profilovat na druhém stupni do specializací. Ale nebude to tak, že by dítě hrálo tenis od první třídy třeba šest let, a pak zjistilo, že mu to nejde, a už by neumělo nic jiného. Na prvním stupni u nich budeme rozvíjet plavecké sporty, gymnastické, atletické a sportovní hry. To je základ. Lépe si pak na druhém stupni vyberou specializaci.
V té vzdělávací části budeme muset vyjednávat na ministerstvu školství o nějakých výjimkách. Priorita je mít z žáků samostatně se rozhodující lidi. Samostatnost bude na naší škole výhodou. Nejchytřejší děti budou mít největší volnost. Bude to na způsob individuálních vzdělávacích plánů.