metro.cz

Před 50 lety lyžoval James Bond na Schilthornu

  12:38
Letos uplynulo 50 let od konce natáčení šesté bondovky v řadě, filmu Ve službách Jejího Veličenstva s Georgem Lazenbym v hlavní roli. Podstatná část výpravného filmu se v období od října 1968 do května 1969 točila ve Švýcarsku, v okolí horské obce Mürren, a lyžařské scény odehrávající se pod majestátním vrcholem Schilthornu se pak nejen pro fanoušky 007 staly legendárními. Natáčení slavné bondovky Mürren navždycky změnilo, a ani vrchol Schilthornu by dnes bez Jamese Bonda vlastně nevypadal tak, jak vypadá.

Další 3 fotografie v galerii
007 | foto: Flickr

Produkční společnost Eon Productions tenkrát potřebovala pro uskutečnění vize režiséra Petera Hunta najít prostředí, v němž by bylo možné točit vrcholně dramatické scény včetně pádu laviny a dechberoucích lyžařských výkonů, ale také nezbytné automobilové honičky. Mürren, se svým až pitoreskně kouzelným okolím, přesně tohle umožňoval. A filmařům zde navíc vyšla vstříc lanovkářská společnost Schilthornbahn AG. Její tehdejší ředitel Paul Eggenberg i další představitelé managementu byli zamýšleným natáčením na Schilthornu nadšeni. Dokonce slíbili přepravovat všechen filmový štáb i materiál po dobu natáčení zdarma. Produkční společnost se zase zavázala zafinancovat přestavbu interiéru vrcholové stanice lanovky na Schilthornu a po ukončení natáčení vše převést do majetku lanovkářů. Obchod byl brzy uzavřen a mohla padnout první klapka.

Zimě neporučíš... ale můžeš jí pomoci
Všechno, co se dělo dál, už bohužel nešlo tak hladce. V první řadě z kraje zimy 1968 filmovému štábu nepřálo počasí. Ani nejstarší pamětníci si nemohli vzpomenout, kdy by na Schilthornu na přelomu října a listopadu nebyl sníh. A tohle se muselo stát, zrovna když se tu natáčí James Bond! Itinerář natáčení byl sestaven hodinu po hodině, takže sedět a čekat, až se příroda umoudří, nepřipadalo v úvahu. Ještě že tu úřaduje James Bond! 

007

Na hřebeni Petersgratu už sníh byl. Vrtulníky, jejichž chvíle před kamerou ještě měly přijít, byly připraveny, nemluvě o nadšení zdejších lidí. A sehnat tisíce plastových pytlů, to už byla maličkost. Sníh byl tedy na Petersgratu lopatami nakládán do pytlů, vrtulníky transportován na Schilthorn a zde znovu rozsypáván do terénu. Byla to neskutečná dřina, ale vyplatila se. Na Schilthornu na podzim 1968 zasněžilo, i když z nebe nespadla ani vločka.

Rozpočet? V podstatě neomezený
Když se točí Bond, tak se nešetří. Nejen z pohledu financí, nýbrž i z technického hlediska patřila k vrcholům práce filmového štábu především honička, při níž se James Bond s krásnou Tracy připletou do automobilového závodu a na ledovém oválu zručně unikají svým pronásledovatelům. Neohrožený agent 007 vůz kupodivu neřídil, za volantem seděla Tracy. A neřídila v rukavičkách. Zůstalo za ní devět totálně odepsaných Fordů Escort, dva Mercedesy a jeden luxusní Cougar. 

Ledový ovál o délce 300 metrů tentokrát nevyrostl přímo v Mürrenu, ale v nedalekém Lauterbrunnenu. Obklopovaly jej dřevěné mantinely do výšky téměř 1,5 metru a nechyběla ani tribuna pro šest stovek diváků. Tu bylo třeba do posledního místa zaplnit, s čímž opět pomáhali dobrovolníci. Kdo se ale přišel podívat, nelitoval. Vždyť na ledovatém oválu se nemilosrdně ničila úplně nová luxusní auta! A to se divákovi líbí.

K velmi působivým v každém případě patří i scény, kdy na vrchol Schilthornu – přejmenovaný na Piz Gloria – ze vzduchu útočí tři helikoptéry. Tomu předcházela malá komplikace, ale opravdu jenom malá. Nezapomeňme, točí se James Bond. Švýcarská společnost Heliswiss podle původní dohody pro účely natáčení dodala dva vrtulníky Bell 204. Režisér Peter Hunt ale chtěl nakonec vrtulníky tři. A v Heliswissu tři identické vrtulníky neměli. Pro další Bell 204 se tedy letělo až do Norska. Protože všechny tři stroje samozřejmě musely vypadat nachlup stejně, ještě se natíralo. A po skončení natáčení zase čistilo a renovovalo, aby se mohly vrtulníky majitelům vrátit v původním stavu.

Přírodní katastrofy na přání
Zapojit do filmování ve vysokohorském prostředí padající lavinu bylo pro režiséra Petera Hunta od samého začátku projektu 007 velkým tématem. Nevyužít v dramatické zápletce tohoto výjimečného přírodního jevu, to si ambiciózní režisér vůbec nechtěl připustit. Snad by se býval spokojil s nafilmováním samovolně odtržené laviny, ale jak se v praxi ukázalo, být ve správný čas na správném místě byl větší problém, než se zpočátku mohlo zdát. Laviny nepadaly. Nezbývalo tedy než přírodě zase pomoci… Volba padla na skalní hřeben Tschingelgrat. Na něj se z vrtulníku zhruba po 50 metrech shazovaly nálože o hmotnosti 2,5 kilogramu, celkem jich bylo šest. I pro zkušené techniky filmového štábu byla taková operace vzrušující akcí, masivní lavina se neodpaluje každý den. Jak a zda vůbec se akce podaří, se dalo jen velmi těžko odhadnout. 

007

Nezapomeňme, psal se rok 1969. Nálože se odpalovaly postupně, jedna po druhé, a ještě po šesté explozi podle pamětníků nastalo ticho, které všem zúčastněným připadalo nekonečně dlouhé. Nepodařilo se? Pak se však ozval charakteristický zvuk odtržení sněhové masy od základu a nekonečné množství sněhu se dalo do pohybu. 

Kamery byly na svých místech, všechno se podařilo natočit a po tom, co si na jiném, podstatně bezpečnějším místě pod taktovkou štábu Willyho Bognera zalyžovali kaskadéři a dva hlavní protagonisté příběhu, mohl se do práce pustit i zručný střihač. Takže lavina se utrhla, Jamese Bonda s Tracy dostihla, ale jak už dnes dobře víme, 007 to zase přežil.

Jak šel Mürren do světa
Dnešní mladá generace si už může jen těžko představit, jak vypadal život v zapadlé horské vesnici na konci 60. let minulého století. Mürren byl docela slušným vystrkovem a třeba telefonní spojení obce s okolním světem tehdy ještě nebylo úplnou samozřejmostí. 

Žadatelé na zavedení telefonu mnohdy čekali roky, pro filmový štáb však byla díky přímluvě ředitele telefonní společnosti operativně zřízena separátní linka.
Zimní sporty už tou dobou sice relativně pravidelně přiváděly do horského střediska pod Schilthornem početné skupinky lyžařských nadšenců, přesto ubytovat už na podzim téměř dvě stovky členů filmového štábu nebyla pro tehdejší ubytovací kapacitu malé horské obce maličkost. Hoteliéři museli využít každou myslitelnou prostoru a povolat do práce snad každou zdravou ruku. Ale vyplatilo se, mürrenští podnikatelé na natáčení Jamese Bonda určitě neprodělali. S týdny, kdy v horské vesnici pobýval agent Jejího Veličenstva, přesněji řečeno zcestovalí a občas i trochu nafoukaní filmaři, je dnes samozřejmě spojována řada humorných historek. Třeba ta o zaručeně nejlepším salámu na světě. 

Zlo musí být oranžové

  • Režisér Peter Hunt trval na tom, aby se pět kabin obsluhujících Piz Gloria – vrcholovou stanici na Schilthornu, sídlo filmového padoucha Blofelda – natřelo na oranžovo. Tak v jeho představách vypadalo zlo. 
  • O tom ale nechtěli ani slyšet ochranáři bdící nad malebností zdejších přírodních krás. Filmařům pomohl až Federální úřad pro letectví, jehož představitelé zdvihli ruku pro oranžovou, neboť prý přispěje k bezpečnosti provozu z pohledu potenciálního střetu kabin s letadly. 
  • Oranžové kabiny pak na Schilthorn jezdily 25 let.

Jako předkrm se toho večera na hotelu Jungfrau podával i najemno nakrájený salám a producent Harry Saltzman se prý nad ním rozpovídal o tom, že úplně nejlepší salám na světě stejně dělá jeho známý, košer řezník z New Yorku. Aby svým slovům dodal váhu, neváhal do Ameriky ihned zavolat a nejlepší salám na světě objednat, s bleskovým dodáním do Švýcarska. Salám přiletěl do Curychu a řidič, který na letiště každý den jezdil s natočeným materiálem (k postprodukci se posílal do Anglie), byl pověřen jej vyzvednout. Zapomněl na to, a protože už se na letiště nechtěl vracet, koupil cestou zpátky salám v Lauterbrunnenu. Když Saltzman dovezený salám večer ochutnal, spustil na celý sál: „Vidíte, co jsem říkal. Nejlepší salám na světě je z New Yorku!“ 

Přítomnost filmových hvězd měla na hotelnictví v Mürrenu jednoznačně pozitivní vliv. Začaly se servírovat snídaně formou bufetu, to v zapadlé horské vísce doposud nikdo neznal, ale každý hotel prý hned musel zajímavou novinku vyzkoušet. Na večerním menu se objevili krabi, ústřice a krevety, bez nichž světáci od filmu nemohli žít. A už na něm zůstaly. A k zimě 1968/69 jsou prý datovány dokonce počátky točeného piva v Mürrenu! Tu zajímavost si rychle opatřili v hotelu Edelweiss, aby uspokojili přání vzácných hostů ze světa showbyznysu. 

To se ví, filmaři se večer rádi bavili, proto si hotely do svých barů začaly zvát muzikanty, ba i celá hudební tělesa. V poklidném a tak trochu ospalém Mürrenu doposud věc nevídaná. James Bond vlastně Mürren naučil, jak se dělá apres ski!

Potkejte Bonda osobně!
Schilthorn má odkaz dědictví agenta Jejího Veličenstva už 50 let ve své DNA. V panoramatické restauraci Piz Gloria lze ještě nyní najít originální artefakty, které si v šesté bondovce skutečně zahrály. A jsou tu i další filmové atrakce. Z nich je třeba na prvním místě jmenovat BOND WORLD, interaktivní výstavu, která vás krok za krokem provede nejzajímavějšími pasážemi a cestami, jimiž při natáčení kráčel nejen představitel hlavní role George Lasenby, ale také ostatní herci v nezapomenutelných rolích. Každý fanoušek Jamese Bonda musí na Schilthornu zavítat do BOND CINEMA a zhlédnout alespoň ty nejslavnější scény snímku Ve službách Jejího Veličenstva. A v restauraci si můžete objednat pozdní snídani James Bond Brunch nebo 007 Burger. Tohle všechno ale fanoušci 007 dobře vědí, Schilthorn je pro ně kultovním místem.

007

Autor:
zpět na článek