Sázení stromů se může změnit v netradiční teambuilding

O vysazování stromů se mluví a píše stále víc. Úctyhodných 8789 vzrostlých stromů a 8188 keřů má na svém kontě neziskovka Sázíme stromy. Propojuje firmy, dárce, školy, dobrovolníky a obce, aby se sázely stromy všude tam, kde to má smysl. Často si dárcovské firmy dělají ze sázení teambuilding.

„Pro někoho může být drsnější, když nevyjde počasí. Pokud je to nějak únosné, sázíme i v dešti,“ říká pro deník Metro Lenka Dočkalová, koordinátorka pro severní Moravu a manažerka organizace Sázíme stromy. Podle ní je déšť úplně jiný stmelovač než slunečné počasí. „Lidé odhazují masky, už na ně nemají energii. Vyplouvá, jestli jsou držáci a jedou, sází a povzbuzují. Nebo jsou to lidi, kteří se seberou a odchází,“ dodává Lenka, jež se projektu věnuje už pátým rokem.

Dalším zádrhelem může být kvalita půdy. „Už jsme sázeli na nějaké navážce, i když starosta tvrdil, že tam nic takového není. Můžeme vyzkoušet jednu díru, ale nevyzkoušíme všech pětadvacet. Když narážíte na dráty a sklo, tak je to blbý,“ vypráví Lenka a dodává, že pak operativně musí řešit dodání kvalitnější půdy, aby měl strom z čeho žít.

Jaké stromy sázet? S pozvolným oteplováním se více daří jižnějším odrůdám. Jaké stromy sázet, doporučuje krajinná ekoložka Kateřina Lagner Zímová. Z ovocných stromů jsou vhodné moruše, mandloně a meruňky či vinná réva, které u nás rostou na jižní Moravě a mohou nyní být všude v České republice. Moruše a mandloně jsou lepší zatím do jižních částí země. Vrací se všechny tři druhy jilmů, které obsazují stanoviště po napadeném jasanu. A dále se jedná o teplomilné druhy jako dub šípák, dub cer, do vyšší nadmořské výšky je již možné dát i lípy a jeřáby břeky, jeřáby muky. Smrky by u nás nyní neměly být pod nadmořskou výškou 700 metrů. Do měst a parků jsou skvělé platany, které známe z jižních evropských metropolí. Mají nezastupitelný vliv na mikroklima a zvládají městské podmínky.

Jedním z posledních podzimních projektů bylo založení Lučního sadu u Slavkova na Opavsku. Jde o dvouhektarový pozemek, který je rozdělen na tři části. „Jedna třetina je školní, druhá je komunitní, kde se zapojují jednotliví sadaři. Poslední je vodní část i se studnou. Takový střed, kde se setkávají generace a do budoucna je v plánu posezení s pořádáním nejrůznějších slavností a vzdělávacích akcí,“ popisuje Lenka.

V Lučním sadu sázeli dva dny. V pátek zasadili školáci dvacet stromů, v sobotu vysadilo 64 stromů 90 lidí, většinou rodiny.

„Druhý den byl koordinačně náročný. V sadu se opakuje jen jeden strom – z 31 jabloní je tam pouze jedna odrůda dvakrát. U ostatních druhů, jako jsou třešně, jabloně, hrušně, slivoně, je každá odrůda zastoupena pouze jednou. Zkompletovat to, co má kam přijít, a ještě tak, aby to lidi nepomíchali, byla docela výzva,“ směje se Lenka. Mezi méně obvyklými odrůdami tu teď roste například jedlý kaštan a moruše.

Hlavním koordinátorem projektu Lučního sadu byl Radim Lokoč, který také vybíral odrůdy. „Snaží se do krajiny vracet původní odrůdy ovocných stromů, které tam patřily. Dbá na různorodost. Sází to, co vymírá. Zakládá genofondové sady, obsahují tak obrovské množství odrůd, aby zůstávaly zachované pro další generace,“ říká Lenka. Bohužel si pár dní před akcí zlomil nohu a dostal nechodící sádru. „My – Sázíme stromy – jsme měli původně zaštiťovat pouze část projektu, 40 stromů z 84. Pět dní před akcí jsme museli přebrat a poskládat všechno tak, abychom si to potom dokázali utřídit,“ popisuje Lenka horké chvilky.

„Byť jsme měli ukázky na dvou místech a člověk lidem zopakuje klíčové věci, na co si dát pozor, je to hodně náročné. Během jedné chvíle jdou sadit všichni a člověk se snaží být v jeden moment na všech místech zároveň, aby uhlídal, že jsou stromy pak vysazeny správně,“ dodává Lenka.

O Luční sad se bude starat spolek Kapradí. Radim Lokoč zde bude pořádat kurzy pro sadaře, jak stříhat stromy a jak se o ně starat, aby bylo ovoce v biokvalitě. Pod vedením Lokoče tu budou o stromy pečovat v rámci výuky i děti ze ZŠ Labyrint Lhota.

Sázíme stromy cíleně vybízí firmy, které zaplatí sázení stromů a mají je i jako teambuilding, aby omezily plasty při cateringu.

„Před dvěma lety jsem sázela s firmou, která si přivezla catering, a každá věc byla zabalena v samostatném obalu, navíc měli mnoho PET lahví,“ vzpomíná Lenka na velký úklid. „Od letošního jara cíleně vybízíme firmy k sázení zerowaste. Ať si vezmou termosky, termohrnky, my pití i klasické hrnky zajistíme. A stejná firma po roce na stejné místo přivezla catering v košících, a byl to úplně úžasný obrat o sto osmdesát stupňů, odpad de facto žádný. Stačilo je o to jen požádat. To mě těší,“ říká Lenka.

Jako dárek dostávají dobrovolníci látkový pytlík jako další možnost udělat něco dobrého pro planetu. „Často stačí lidi jen malinko cvrnknout, přidávají se s dalšími aktivitami pro planetu,“ uzavírá Lenka.