RECENZE: Ze satiry o Hitlerovi někdy mrazí

Jojo Blatzer je desetiletým nadšeným členem Hitlerjugend a má imaginárního přítele, samotného Vůdce. Jenže, když se Jojo dozví, že jeho matka schovává v domě židovskou dívku Elsu, jeho názory a přesvědčení dostávají značné trhliny.

Herecky září oba dětští hrdinové Roman Griffin Davis a Thomasin McKenzieová, i roztomile rozpolcená matka Scarlett Johanssonová.

Adolfa Hitlera režisér Taika Waititi nesnáší. Vyjadřuje se o něm velmi nelichotivě a ani nestudoval jeho gesta či chování. Přesto si tuto historickou postavu s chutí zahrál, ovšem po svém, s velkou dávkou ironie. Podle Waititiho slov není lepší způsob, jak se vysmát Hitlerovi, než aby ho ztvárnil Žid, což novozélandský tvůrce po matce je.

Česká stopa Film se natáčel na českém území. Pro exteriéry si tvůrci vybrali třeba Žatec a Úštěk. Interiérové scény pak vznikly v barrandovských ateliérech. V Úštěku si filmaři vybrali historické centrum města včetně Mírového náměstí. Město dostalo za natáčení sto tisíc korun. Předloni v létě se točilo také v Žatci, Dolních Beřkovicích či bývalém cukrovaru Lenešice. Tvůrci se ale zastavili i v obcích Kytín a Hořín. Ve snímku si „zahrál“ i Petschkův palác v Praze, kde za války skutečně bylo sídlo gestapa. Na filmu se podíleli také čeští kaskadéři. Jako jejich koordinátor pracoval Radek Bruna. Zvuk měl na starost Ondřej Jirsa, asistentkou režie byla Martina Göthansová. Set dekoratérka Nora Sopková (rozhovor níže) byla dokonce nominována na Oscara.

Přestože je žánrově kromě válečného dramatu snímek označován také jako komedie, smích se dostaví hlavně při ukázkách toho, jak zbytečné války jsou a jak směšná byla z mnoha pohledů nacistická ideologie. Scéna s hajlováním je geniální. Případně vám koutky půjdou nahoru při líčených představách o Židech vtkloukaných německým dětem do hlavy. Toto téma půvabně zakončí Elsa, když do knihy Jojovi má nakreslit místo, kde Židé žijí. Dívka načrtne jeho hlavu. Je každopádně nutné už předem se naladit do módu nadhledu. Na druhou stranu je pravda, že i Waititi si uvědomil, na jak tenkém ledě se pohybuje, a občas nešlape na plyn tak, jak by mohl. Jeho humor známý z filmů Co děláme v temnotách či Hon na pračlověky ale zůstává i zde.

Problém může pro někoho nastat ve chvílích, kdy se na první pohled zesměšňované postavy dostanou do vážných situací. Ostatně střídání karikovaných chvil s drsnými scénami s oběšenci či bojovými bývá až nečekané. Malou kaňkou je, že Else nemohlo být za války sedmnáct. S datem narození postavy to nesedí.

Králíček Jojo 80 % Komedie / Drama / Válečný USA / Nový Zéland / Česko, 2019, 109 min

Do promyšlené mozaiky patří i hudba. Ať už úvodní píseň od Beatles zpívaná v němčině a znějící na pozadí obrázků nacistických vojáků za války (připomínající Beatlemánii), nebo závěrečná skladba Heroes od Davida Bowieho.

Film obdržel na festivalu v Torontu cenu diváků. Dále má šest nominací na Oscara i Ceny BAFTA. Některou by měl proměnit. 

Česká scénografka má šanci získat Oscara Na filmu Králíček Jojo se podílelo mnoho Čechů v různých rolích a profesích. Jednou z nich byla také Nora Sopková, která byla jako set dekoratérka nominována na Oscara. Jak jste se dostala ke zmíněnému filmu? Byla jsem oslovena produkční společností Czech Anglo Production. Bylo to na základě předchozí spolupráce na filmu The Catcher Was a Spy. Práce na dalších zahraničních filmech, jako byla třeba Královská aféra, mi samozřejmě pomohla k rozšíření pracovních zkušeností. Co přesně obnáší vaše práce set dekoratérky? Spočívá v úzké spolupráci s architektem. V přípravě každého projektu se snažíme s architektem, potažmo dalšími tvůrci, vytvořit prostředí pro postavy obsažené ve scénáři. Pro tvůrce připravuji jako set dekoratérka návrhy a prezentace, které zahrnují výběr tapet, celkové barevné řešení interiéru, výběr nábytku, svítidel a dalších drobných rekvizit, včetně obrazů, popřípadě soch. Díky tomu můžeme podpořit charakter postavy a vytvořit jí ideální „svět“. Jaká byla spolupráce s režisérem Taikou Waititim, architektem Ra Vincentem, potažmo herci? Díky tomu, že Taika i Ra pocházejí z Nového Zélandu, byla práce velice inspirativní. Celkově nekonvenční přístup k látce ovlivňoval i výtvarné řešení celého projektu. Díky tomu jsem měla možnost posunout hranici stylizace dále než obvykle. Moje práce většinou končí předáním dekorace před natáčením, s herci do kontaktu příliš nepřijdeme. Většinou jsem již v přípravě na navazující dekorace. S Vincentem jste nominovaná v kategorii production design na Oscara. Co to pro vás znamená a jak se těšíte do Los Angeles? Architektem zůstává Ra Vincent, já jsem nominovaná jako set dekoratérka. Je to pro mě velká čest a pro celý český film je to určitě událost. V Česku je tato pozice trochu neznámá, dříve byl set dekoratér často pojmenován jako asistent architekta. Mám radost, že se tato profese začíná etablovat i u nás. Doufám, že to může být motivací pro mladou generaci s těmito ambicemi.