Ženeva nahrazuje panáčky na značkách panenkami. Co na to v Česku?

Ženeva se rozhodla pro revoluci v dopravním značení. U 250 přechodů pro chodce se na ceduli místo muže objevila ženská postava. Švýcarské město má i další varianty – seniora s hůlkou, lesbický pár, těhotnou ženu a další. Mají lépe vystihnout sociální a věkovou strukturu pěších.

Českému značení, až na výjimky, dominuje postavička muže v klobouku. Setkáme se s podobnými úpravami jako ve Švýcarsku také v Česku? Jedná se o složitou administrativu, a proto například Brno o „genderových“ úpravách neuvažuje. „Podoba značek je dána zákonem a vyhláškou ministerstva,“ uvedla pro deník Metro mluvčí brněnského magistrátu Radka Loukotová. Brno podle ní navíc v tomto ohledu nemá žádné rozhodovací pravomoce.

„Genderové“ značení koliduje s vídeňskou úmluvou Kvůli sjednocení silničních pravidel, včetně dopravního značení, byla v roce 1968 přijata ve Vídni úmluva. Dokument říká, že „svislé dopravní značky, světelná znamení pro řízení provozu a vodorovné značky budou tvořit souvislý systém a musí být navrženy a umístěny tak, aby byly lehce rozpoznatelné“. V úmluvě se píše, že červené světlo musí být pokud možno ve formě stojícího a zelené světlo ve formě chodícího chodce. V roce 2016 nainstalovali v Londýně v okolí Trafalgarského náměstí do semaforů na padesáti přechodech pro chodce místo mezinárodních figurek transgenderové symboly. Skla v semaforech byla vyměněná v rámci Pride festivalu.  Kráčející muž byl na londýnských semaforech nahrazen sedmi různými obrazy, například kruhem a křížem, dále symbolem kružnice a šípu pro muže až po siluety dvou chodících mužů, kteří se spolu drželi ruce. Ve Vancouveru nebo Vídni při pride akcích malují zebry na přechodech v duhových barvách hnutí.

Před pár lety se rozhodl charakteru města přizpůsobit značení, konkrétně na semaforech u přechodů, výtvarník Roman Týc. Na padesáti z nich místo zavedeného panáčka umístil například opilce, oběšence nebo ženu s dítětem. „Štvalo mě, jak jsou panáčci na semaforech toporní, nudní, smutní,“ vysvětlil tehdy Roman Týc. Protože za pozměňování nezaplatil pokutu, odseděl si měsíc ve vězení. „Londýn, Vídeň... Je to trend. Nechci se vnucovat, ale moji panáčci nejsou žádný marketingový produkt. Je za nimi příběh, ale toho by si tady u nás v Bělorusku musel někdo všimnout a využít toho. Pro mě to už je stará vesta,“ okomentoval výtvarník pro deník Metro současné ženevské aktivity.

Zajímal nás i pohled genderových organizací. Uvítaly by vícevrstvé ztvárnění třeba na zmiňovaných přechodech pro chodce? „Podobné kroky jako ten, který popisujete, vítám. Podle mého názoru nikomu z většinové společnosti neubližuje a může posílit pozici lidí s handicapem či jakoukoli jinakostí, kteří to v životě nemají lehké. Společnosti jako celku pak připomíná její různorodost. Zároveň to samozřejmě není to nejnutnější, co je ve veřejném prostoru třeba řešit. Prioritou by měla být zejména bezbariérovost a důraz na bezpečí zranitelnějších skupin obyvatelstva, typicky dětí, těhotných žen, rodičů s kočárky, vozíčkářů a vozíčkářek a seniorů a seniorek,“ řekla deníku Metro Helena Skálová, ředitelka Gender Studies a současně místopředsedkyně České ženské lobby.

Jak má dopravní značka vypadat, to přesně určují zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích, které schválilo ministerstvo dopravy. „Jsou tam přesné rozměry i grafická podoba,“ říká Martin Černý, obchodní ředitel společnosti Hicon, která dopravní značení vyrábí. Podle něho lze na objednávku zákazníka vyrobit i jakoukoli variantu kterékoli značky. „Zákazník může přijít s vlastním návrhem, kterýkoli výrobce není totiž zodpovědný za to, kam si klient pak upravené značení instaluje. Když si dáte takovou značku na soukromý pozemek, nic tím neporušujete,“ doplňuje Černý.