metro.cz

Běžecké boty jako doping. Teď musí být bez karbonových destiček

  5:34
V některých teniskách od Nike už profíci běhat nesmějí. Firma ale tvrdí pravý opak.

Další 1 fotografie v galerii
Eliud Kipchoge (v bílém dresu) loni v botách zaběhl maraton ve Vídni za 1 hodinu a 59 minut. | foto: AP

Mohou být tenisky brány jako doping? Podle vedení světové atletiky ano. Jen pár dní před startem Londýnského maratonu totiž představila obuvnická firma Nike nové běžecké boty. Jejich základem měla být trojice karbonových destiček v podrážce a speciální pěna v mezipodešvi. Do těchto tenisek obutý Keňan Eliud Kipchoge poté pokořil na maratonské trati dvouhodinovou hranici a s těmito „najkami“ poté triumfovala také řada dalších profesionálních běžců.

Vedení světové atletiky ale nedávno oznámilo úpravu stávajících pravidel pro využití technologie závodních běžeckých bot, která model Nike ZoomX Vaporfly NEXT% měla pro používání v dalších profi závodech nadobro zakázat. Podle nich totiž přináší běžcům nefér výhodu. Karbon totiž v botách působí jako jakási trampolína, která vrací běžci energii.

Podivný doping

  • Neschválené „rekordní“ boty nejsou jediným prvkem, který by v budoucnu mohl být považován za nezvyklý druh dopingu. 
  • Veslařka Laurence Vincentová-Lapointeová dokonce před časem uhájila pozitivní dopingový test tím, že měla před závodem sex s přítelem. Ten měl užívat zakázaný přípravek, který se pohlavním stykem dostal do jejího těla.
  • Několik slavných sportovců se v minulosti vymlouvalo na kokain nalezený při testu krve v jejich těle tím, že se v nočním podniku líbali s narkomankou. Šlo například o francouzského tenistu Richarda Gasqueta. Tribunál mezinárodní tenisové federace mu uvěřil.
  • Tvrzení mnoha sportovců přistižených při dopingu jsou však výmluvy. Tenistce Saře Erraniové se měl například zakázaný letrozol dostat do těla při vaření. Do polévky údajně měly spadnout léky na rakovinu.

„Silniční boty nesmějí mít podrážku vyšší než čtyřicet milimetrů a mohou mít vloženu maximálně jednu tuhou vrstvu,“ shrnula změnu pravidel agentura Reuters. Podle asociace by měly být boty závodníků také v rozumné míře finančně dostupné a alespoň čtyři měsíce v prodeji.

Závod běžců, ale také technologií
Se zpřísněním pravidel souhlasí i česká běžkyně Marcela Joglová, jež skončila dvacátá na loňském mistrovství světa v atletice. Podle ní totiž nové opatření zajistí stejné podmínky všem. „Myslím, že by se z toho mohl brzy stát spíše technologický závod než soutěžení ve smyslu, který známe nyní. Určitě nemůžeme zastavit vývoj a pokrok v oblasti běžecké obuvi závodníků, a je dobře, že se firmy snaží zviditelnit a chlubit se tím, že konkrétní běžec zaběhl v jejich botách rekord či vyhrál medaili. Všichni závodníci ale musejí startovat na stejné čáře, což by úprava pravidel měla dokázat,“ popisuje pro Metro svůj postoj Joglová, která zakázané tenisky sama vyzkoušela.

„Musím uznat, ze na běhu to bylo pozitivně poznat. Přikláním se ale k určitým standardům. Obuv musí být dostupná i ostatním,“ míní Joglová.

Patentovaný zázrak
Výrobce se však proti nařčením o nefér výhodách ohradil s tím, že si Nike sice nechal v roce 2018 patentovat boty s trojitou tuhou deskou, ty se však na trh zatím nestihly dostat. Mezinárodní asociaci atletických federací a ducha jejích pravidel prý firma plně respektuje. „Běžecké boty se třemi destičkami nevyrábíme. Jsme rádi, že série našich bot Nike Zoom Vaporfly a Nike Zoom Alphafly NEXT% zůstávají povolené,“ sdělila firma agentuře Reuters.

Druhý zmiňovaný model Alphafly představil Nike zhruba před měsícem, tedy několik dní po zpřísnění obuvních pravidel. Tyto tenisky požadavky také splňují. Model bude mít podrážku vysokou 39,5 milimetru se vzduchovými polštářky a jednou zvlněnou karbonovou deskou. Nike je musí dostat na trh co možná nejdříve. Důvodem jsou blížící se olympijské hry v Tokiu. Nová pravidla totiž kvůli již zmiňovanému pravidlu o dostupnosti nesmějí běžet v prototypech.

Nejde o precedens
Svět sportu neřeší podobný problém poprvé. Jak upozornil zpravodajský web ct24.ceskatelevize.cz, kontroverzi před dvanácti lety vyvolaly také plavky značek Speedo nebo Arena. Díky nim na mistrovství Evropy v krátkém bazénu v roce 2008 sportovci překonali celkem sedmnáct světových rekordů. Mezinárodní plavecká asociace pak speciální technologii těchto plavek, které stály především na použití materiálu polyuretan, zakázala používat.

Autor: Filip Jaroševský Metro.cz
zpět na článek