metro.cz

Větší foto
Jeden z nejznámějších farářů v Česku Zbigniew Czendlik | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Těšit se na konec opatření je přirozené, ale opatrnost je namístě

  5:37
Co uděláte, až to všechno skončí, jako první věc? Vyrazí na pivo s přáteli, sejdou se s blízkými, někteří se možná přestanou za vším hnát, jak tomu bylo před omezeními. Plány jsem zjišťoval v malé anketě mezi svými přáteli na Facebooku.

„Jako první bude velká párty pro děti a jejich kamarády, těm společnost vrstevníků chybí nejvíc,“ říká Jitka, asistentka europoslance. Současná samota jí a manželovi tolik nevadí, oba pracují víceméně celoročně v režimu home office. To Renata z Čerčan se nejvíc těší na vyjížďky na kole. Teď se jí příčí rouška. I když jich v posledních týdnech našila snad pro celé středočeské Čerčany. „Vadí mi i při chůzi, tak se těším, až vyrazím bez ní,“ plánuje.

Rozhlasák Martin doufá, že něco ze současného klidu mu zůstane i v „normální“ době. „Snad se zase nezačnu do všeho vrhat po hlavě a budu se držet v nějaké rozumné míře. Určitě vyrazím na točené pivo,“ slibuje Martin.

Lehnout si do trávy
Bývalá sólistka baletu Národního divadla Ivanka je z Ukrajiny a nejvíc se těší na blízké, za kterými nyní nemůže. Nyní objevila kouzlo výuky baletu on-line, ale doufá, že se zase naplno pustí do živé výuky přímo ve zlaté kapličce. „Můj úplně banální sen je vyrazit si do města na bílý střik, lehnout si do trávy na Kampě a dívat se do nebe,“ plánuje baletka.

To Jana z Lidic počítá s velkým srazem nejlepších kamarádů. „Virtuální párty jsou sice originální, ale není nad osobní kontakt, že?“ těší se.

Mezi nejčastější plány patří hlavně setkat se s rodinou, kamarády, komunikovat s kolegy v práci naživo. „Jen co to skončí, pojedu za svou 92letou babičkou do Ředhoště,“ prozradila zdravotní sestra Iva ze Slaného.

Vyvarujte se zklamání
Odborníci radí, aby při takovém plánování udržel člověk rozumnou míru těšení se. Plány se nemusí naplnit hned a pak může přijít zklamání. „V praxi se běžně setkávám s tím, že lidé očekávají velké výsledky v krátkém čase,“ říká Markéta Hrkalová, psycholožka a rodinná terapeutka z pražské Terapie Vinohradská. Současné nálady lidí přirovnává k těm, se kterými se setkává v řešení vztahových problémů. „Lidé si kladou často velké cíle, k nimž vede dlouhá cesta, jejich motivace kvůli obtížnosti pak klesá a oni ke svému cíli nedojdou,“ říká psycholožka. Důležité je podle ní jít k cíli po malých krůčcích, nečekat hned nic velkého. „Je důležité neztrácet naději. Je dobré se těšit, je dobré být pozitivní a optimistický, ale při tom všem je nutné mít otevřenou mysl a být si vědom toho, že ne vždy nám vyjde vše tak, jak jsme si představovali, a je důležité se z toho nehroutit,“ radí Hrkalová.

Podobně hovoří i známý římskokatolický kněz Zbigniew Czendlik. „Nečekám nějakou velkou euforii, omezení budou mizet spíš postupně,“ řekl deníku Metro. „V takových situacích, v jakých se setkáváme dnes, je naděje na prvním místě. Starší si určitě vybavují dobu totality, všichni tito lidé, kteří s režimem bojovali, když se jich zeptáte, co jim dávalo sílu, byla to naděje, jež nikdy neumírá,“ dodává Czendlik. 

Komentáře

zpět na článek