GALERIE: Vydali jsme se do země mezi mořem a nekonečnou pouští

Nabízíme několik fotografií pro představu, že Tunisko nejsou jen písečné pláže u krásného moře, ale živá země, která umí nabídnout mnohem více.

Nejstarší na severu Afriky
Synagoga al Gharíba se nachází na ostrově Djerba. Budova sice pochází z 20. století, ale ta původní zde vznikla v roce 586 př. n. l. Židé sem totiž přišli poté, co Jeruzalém dobyl novobabylonský král Nabuchodonozor. Většina Židů pak emigrovala do Izraele v důsledku arabsko-izraelských konfliktů – suezské krize v roce 1956 a šestidenní války v roce 1967. Nyní jich na ostrově žije jen několik stovek. Legenda praví, že až poslední Žid z ostrova odejde, klíče od synagogy se vrátí do nebe.

Luxus v poušti
Anantara Tozeur Resort. To, že jsou luxusní hotely na tuniských plážích, je běžné. Ale hotelový resort v poušti je výjimka. Nachází se několik minut od města Tozeur a tvoří ho 43 vil s padesáti pokoji. Vše ve zdařilém spojení maurské a berberské architektury a jedinečným výhledem na poušť. Všechny zdejší cesty jsou lemovány vzrostlými palmami. Součástí areálu je pavilon s tureckými lázněmi a relaxačními kúrami.

Sladké umění
Tuniská strava je velice bohatá na zeleninu i barevně pestrá. Co je ale pastvou pro oči, jsou místní zákusky. Jsou sladké, ale hlavně tvarově i barevně rozmanité. Najdete tu pistáciovou mozaiku nebo pistáciovou bjawii. Pochoutkou je i zdejší mlabes z mandlí, pistácií nebo lískových oříšků, to vše s bílou či jinak barevnou ledovou polevou z vaječných bílků a cukru. Nechybí ani baklava, jejíž původní receptura pochází z období Osmanské říše.

Bílé stany v pustině
Pokud existuje něco úplně mimo civilizaci, je to kemp Mars. Pod obrovskou dunou ho tvoří kolem pěti desítek velkých stanů s postelemi pro nocležníky a obrovský společenský stan. Všechno sem musí auty dovážet. Jediné, čeho je tu dostatek, jsou sluneční paprsky a písek. Návštěvníky překvapí žlutý dvojplošník na okraji kempu. Ten sem místní podnikavý Tunisan dal přepravit na týdenní kulturní akci věnovanou tematice Exupéryho Malého prince.

Monumentální stavba
Amfiteátr v El Djemu byl postaven ve 3. století. Prostředí dokonale evokuje gladiátorské zápasy, které se tu také odehrávaly. Zájem o tuhle podívanou byl mezi lidmi tak velký, že se hlediště rozšiřovalo až na 30 tisíc diváků. Filmovaly se tu i některé scény z filmu Gladiátor s Russelem Crowem v hlavní roli.

Kde je voda, tam je život
Oáza Chebika leží v západní části země, jen několik kilometrů od hranice s Alžírskem. V roce 1969 domky postavené z hlíny, tak jako na mnoha dalších místech, zničily přívalové deště. Zbyla z nich jen torza. Nová vesnice vznikla o pár desítek metrů níže. Bohatství zdejší oázy spočívá v prameni vody, který vyvěrá ze skalní rozsedliny a umožnil vznik rozsáhlého palmového háje na úpatí pohoří Djebel el Negueb.

Sto kilometrů roviny
Solné jezero Chott el Djerid v nejdelším místě měří 105 kilometrů. Po většinu roku vodu nemá, ale při přívalových deštích se jeho hlubší části na nějakou dobu zaplní. V nich potom odpařováním krystalizuje sůl a sádrovec, který vytváří struktury podobné růžím, proto název pouštní růže. Podíváte-li se po jeho ploše do dálky, asi tak si můžete představit nekonečno.

Romantické pečení
Představte si úplné pouštní ticho, oblohu plnou hvězd a praskající oheň. Taková byla realita v kempu Mars. Jeden s tamních Berberů hněte těsto jen z mouky a vody na chlebovou placku zvanou tabouna. Pak ji položí na žhnoucí uhlíky a přisype na ně další. Za několik minut ji celou černou od uhlíků oklepe rukou, trochu ofouká a už se může jíst. Chutná výborně.

V dáli je Evropa
Sousse je třetím největším městem Tuniska. Leží na pobřeží Hammametského zálivu, přibližně 115 kilometrů od hlavního města Tunisu. Tamní staré město – Medina – je zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO. Vlastní pobřeží lemují luxusní hotely. Když si člověk přivstane, může přivítat východ slunce na některé z písčitých pláží.

Největší bohatství
Palmeraie Eden v Tozeuru je místem, kde se pěstují datle Deglet Nour. Dospělý Tunisan údajně takové pochoutky v různé formě ročně sní až 200 kilogramů. Na tisícovce hektarů tu roste na 400 tisíc palem. Palmové háje navíc umožňují takzvaný etážový způsob pěstování plodin. Svými listy poskytují stín například fíkovníkům, ještě níže pod nimi se pěstují různé druhy běžně známé zeleniny. Kromě plodů se zpracovává dřevo, listy se často používají na výrobu pletených ochranných rohoží proti větru a písku.

Poušť je stále v pohybu
Velký východní Erg, to je už opravdová písečná poušť, která nezná hranic. Zasahuje do Tuniska i sousedního Alžírska. My jsme se vydali na stokilometrovou cestu z Douzu do kempu Mars, který leží poblíž hory Tembaine. Motory toyot řvou naplno, malé duny jako by se neustále zlomyslně stavěly do cesty. Terén připomíná tankodrom. Neblátivý, ale o to zrádnější.