Začnu osobním dotazem. Je mi 31 let, hraji fotbal. Mohu ještě zlepšit své výkony, když si to „srovnám v hlavě“?
Určitě! Každý člověk, který podává nějaké výkony, bude profitovat z toho, když se naučí lépe pracovat se svou koncentrací, se svým sebevědomím, když bude naplno využívat to, co se naučil v přípravě i v zátěžových situacích, a když celkově zlepší svou konzistenci. Vše z toho vyžaduje ze strany sportovce snahu, ochotu učit se a trénovat nové mentální návyky. To ale sportovci naštěstí moc dobře chápou.
Jste sportovní psycholog. Co to obnáší?
Ve zkratce – pomáhám sportovcům podávat lepší sportovní výkony. Zaměřuji se na mentální aspekty sportovního výkonu – sebedůvěra, koncentrace, zvládání tlaku – a snažím se pomoci klientům tyto mentální dovednosti posouvat vpřed. Někdy to má podobu individuálních konzultací, někdy spolupracuji s celým týmem či organizací. Snažím se ale sportovcům, trenérům či jiným zájemcům poskytovat i další možnosti, jak na sobě mohou zapracovat – články, videa, webináře, kurzy.
Pochlubte se. Jakým sportovců jste už dopomohl k lepším výkonům?
V rámci zachování anonymity klientů pochopitelně nemohu prozrazovat konkrétní jména, ale měl jsem tu čest podílet se na takových úspěších, jako byly třeba získané tituly v nejvyšších soutěžích, medaile na mezinárodních šampionátech, triumfy na tenisových grandslamech. Měl jsem možnost pracovat s reprezentanty v několika desítkách sportovních disciplín a celkově jsem spolupracoval se zástupci více než sedmdesáti různých sportovních odvětví.
V minulosti jste se věnoval i vztahu rodiče a malého sportovce. Jak jste se k tématu dostal?
Stále je to jedno z nejčastějších témat, které v rámci spolupráce se sportovními svazy řeším. Dostal jsem se k němu jednoduše tak, že jestliže chceme rozvíjet mladé sportovce co nejlépe, potřebujeme k tomu dobře nastavené prostředí, na čemž se podílí jak trenéři, tak rodiče. V ideálním případě tyto dvě skupiny respektují vzájemné hranice, ale zároveň táhnou za jeden provaz a působí na mladého sportovce na základě stejných principů. I proto je vzdělávání trenérů a rodičů v oblasti mládežnického sportu tak důležité.
Existuje nějaká velmi častá chyba, kterou rodiče při východě dělají?
Kdybych měl více chyb spojit do jednoho balíku, řekl bych, že je to překračování hranice mezi „podporou“ a„nátlakem“. Může to mít třeba podobu neustálého upozorňování na chyby, tendence svému dítěti ve všem radit, interpretace jakéhokoli ne- úspěchu tím, že se dítě „málo snažilo“, či třeba vyžadování něčeho, co rodič samotný nedělá – zcela typickou ukázkou tohoto paradoxu by byl rodič, který vynervovaně na své dítě křičí: „Musíš být více v klidu.“ Jsou to záležitosti, které jde zlepšit a vytvořit tak dítěti vhodnější podmínky pro jeho rozvoj. Pokud se k tomu rodiče chtějí dozvědět více, na webu www.psychologievykonu.cz si mohou přečíst doporučení k jedenácti nejčastějším „rodičovským chybám“.
Od 15. září spouštíte on-line kurz. Pro koho je určen?
Jde o šestý ročník kurzu „Psychologie vítězství“, který je určen zejména samotným sportovcům či dalším zájemcům o posílení psychiky. Budeme se v něm věnovat všem hlavním oblastem, jež z mentálního hlediska oddělují „vítěze“ a „poražené“. Kurz probíhá v celkové délce dvanácti týdnů formou živých webinářů o délce devadesát minut, které jsou následně k dispozici i ze záznamu. Účastníci v podstatě získají tolik informací, kolik by načerpali z osmnácti hodinových konzultací, a to vše z pohodlí domova a ve svém vlastním tempu. Na kurz je možné se zapsat do 14. září.
On-line děláte i konzultace. Čím se liší od sezení naživo?
Jde o formu konzultací, jež mi umožňuje být ve spojení i se sportovci, kteří objíždějí světové poháry, či s hokejisty ze zámoří. Výhoda videohovorů je právě v jejich flexibilitě. Pokud technika funguje tak, jak má, jde v podstatě o plnohodnotný nástroj na komunikaci se sportovci a samotné „sezení“ se nijak neliší od toho osobního.