Složení finálového menu byl docela risk, nebál jste se, že to nevyjde?
Máte pravdu, bylo to netradiční a byl to velký risk. Ale říkal jsem si, že jsem ve finále největší kuchařské amatérské soutěže. Tak kdy jindy riskovat, když ne teď. Mohlo se stát, že to nevyjde. Ale nebyl to strach, spíš očekávání, jak to zvládnu.
Vypadalo to, že jste celou soutěž sledoval chutě porotců, abyste se jim pak trefil ve finále do chuti...
Rozhodně to tak je. Velmi brzy jsem si uvědomil, pro koho vaříme a že by to mělo chutnat hlavně jim. Ve finále už jsem měl poměrně jasnou představu o tom, co jim chutná, a hlavně co je může mile překvapit.
Který z porotců byl pro vás největší oříšek, z koho jste měl největší respekt?
Ze začátku to byl určitě Radek Kašpárek. Ale postupem času jsem zjistil, jaký je to člověk, a nervozita ze mě lehce opadla. Ale stejně, když nesete jídlo takovým personám a víte, že ho budou hodnotit, byl jsem vždycky nervózní.
Byl jste někdy v restauracích těchto šéfkuchařů?
Byl, jen ne v Entrée Přemka Forejta. Tam se určitě chystám a moc se těším.
Které jídlo nenávidíte?
Nemůžu říct, že bych něco vyloženě nenáviděl. Ale například durian, ze kterého jsem vařil v soutěži, to je věc, se kterou se už nepotřebuji setkat.
Dostal jste už nabídky na spolupráci se značkami?
Určitě ano. Je jich celá řada, ale přiznám se, že si pečlivě vybírám. Reaguji na ně, ale dal jsem si zásadu, že budu spolupracovat jen s těmi, kterým věřím, sám je používám a mám je odzkoušené.
A co vlastní restaurace? Chcete nějakou založit?
Vlastní restauraci určitě nebudu otvírat. Vytvořil jsem značku Bez adresy, která zaštituje mé aktivity v oblasti vaření, a tomu se budu nejvíce věnovat. A pak také Kuchařce mého života, moc se na tvorbu těším.