Jak pandemie poznamenala Portál a jak se k situaci stavíte ze svých funkcí?
Na jaře došlo k propadům prodeje knih v řádu desítek procent. My jsme během jara neomezovali produkci, vydávali jsme podle edičního plánu, takže jsme měli po otevření knihkupectví v červnu na trhu řadu nových zajímavých titulů, o něž byl zájem. Během léta jsme tak jarní propad úspěšně vyrovnali. Když jsme si říkali, že to bude dobré, začala druhá vlna. Ta přišla v nejnevhodnější předvánoční čas. Na trh se v něm dávají i výrobně nejdražší knihy. Když pak nenastane alespoň částečné pokrytí takových investic, nabourá to křehkou ekonomickou stabilitu nakladatelství.
Výrobu knih musíte plánovat dlouho dopředu, dá se tedy reagovat na změny?
Nelze si myslet, že když se najednou zavřela knihkupectví, můžeme stoupnout na brzdu a ušetřit. Knihy, které byly určené na vánoční trh, jsou dávno vyrobené a zaplacené. Ekonomika knihy v Česku je trochu neobvyklá v tom, že ačkoli všechny vstupní náklady výrazně rostou, cena samotné knihy se dlouho nezvyšovala a je nastavená velmi nízko. Jsme zvyklí, že stojí dvě stě tři sta korun. Za to v dnešní době máte jídlo v trochu lepší restauraci nebo lístek do kina. Znamená to, že zisk z prodané knihy je stále menší, a celý mechanismus je proto velmi křehký. V systému obvykle nejsou velké rezervy, žije se z „ruky do úst“.
V létě jste ztrátu dohnali, pomohou lidé knižnímu trhu i před Vánoci?
V létě opravdu vzali knihkupectví útokem a nakupovali víc, což je dobrý signál stavu vzdělané společnosti. Ale nemyslím, že je dlouhodobě udržitelné spoléhat na to, že lidé budou nějak přehnaně solidární, zvlášť když budou muset řešit své problémy. Ať lidé kupují knihy, které opravdu chtějí a potřebují, ale ať si jsou lépe vědomi toho, kolik je za těmi knihami práce, že mají určitou hodnotu. Knihy by měly být do budoucna dražší a je důležité, aby si lidé připustili, že dobrá kniha bude stát třeba pět set korun. Také by bylo dobré více přemýšlet o tom, kde knihy kupují. Aby si uvědomili, zda pro ně něco znamená knihkupectví, což není jen výdejna, ale spíše kulturní instituce, jejíž podpora by měla být větší. To platí také o on-line prostředí. Situace s knižními e-shopy připomíná spíš prales. Je otázka, jestli jde lidem o to, urvat knihu s co největší slevou, nebo si ji raději koupí v e-shopu nakladatelství, které tím podpoří napřímo, bez zprostředkovatele, a ještě dostanou další servis. Minimálně by to měli zvážit.
Na e-shopu nabízíte slevu dvacet procent. To je v aktuální době nutnost, nebo chcete přilákat více lidí?
Jsme přesvědčeni, že by slevy v e-shopech neměly být příliš vysoké, aby tolik neohrožovaly kamenná knihkupectví. Na tom se shodneme s řadou nakladatelských kolegů a vystupujeme proti přemrštěným slevám. V situaci, kdy se teď ale kamenné prodejny zavřely, je až dvacetiprocentní sleva legitimním nástrojem, jak udržet zájem o knihy. Hned jak se knihkupectví otevřou, od této slevy ustoupíme.
Portál vydává spíše odborné knihy pro užší cílovou skupinu. Je teď těžší se prosadit, než kdybyste měli nějaké bestsellery?
My nejsme začínající nakladatelství, které by se hledalo. Jsme na trhu třicet let a dominujeme určitému segmentu knižní produkce, který jsme si vybudovali. Kdybychom se teď rozhodli vydávat detektivky, pohoříme, protože v této oblasti nemůžeme konkurovat jiným, stejně jako by se vydavatel detektivek spálil, kdyby začal vydávat knihy pro psychoterapeuty. Nepociťujeme tedy, že bychom byli nějak vážně ohrožení. Známe svou cílovou skupinu a máme určitou výhodu, že vydáváme odbornější knihy, které lidé přece jen potřebují k práci a vzdělávání, a to i v krizi.
O Velkém knižním čtvrtku jste nedávno měli titul Matěj maluje mapy, je to váš současný trumf?
Tato kniha vyprávějící silný příběh české rodiny s autistickým synem, který se našel v malování dopravních map, do Portálu skvěle pasuje. Naše nakladatelství se už před lety začalo více věnovat tématu autismu, vydává o něm několik titulů ročně. Zmíněná kniha navíc propojuje i další oblasti, jako je inkluze, rodičovství a výchova, překonávání obtíží, pozitivní přístup. Já jako šéfredaktor jsem od počátku tohoto projektu věděl, že patří do Portálu.
Posledních několik let vydáváte i knihy pro děti. Jak pasují do vašeho portfolia?
Dětské knihy jsou v současnosti důležitý segment a spousta nakladatelů, kteří se jim dříve nevěnovali, se k nim teď obracejí. Portál si v této oblasti našel pozici, která se zaměřuje především na předškolní děti a začínající čtenáře, a snaží se knihy doplňovat přidanou pedagogickou hodnotou. V tom jsme schopní konkurovat a odpovídá to našemu primárnímu zaměření.
Často se mluví o vaší úspěšné řadě Klasici. Je ještě něco, co byste rád zmínil?
Jedna z oblastí, které jsme se v posledních pár letech začali věnovat, jsou komiksy. Vycházejí v řadě nakladatelství, dávno překročily oblast jen čtení pro děti. Je dobře, že jsou i komiksy pro dospělé se závažnějšími tématy. My jsme přemýšleli, jak na to zareagovat z naší pozice. Hledali jsme tedy takové komiksy, které by byly spojené s portálovskými tématy, jako je duševní zdraví, výchova či psychologie. Máme tak skvěle přístupný komiks o autistické dívce či velmi silnou komiksovou výpověď ženy s bipolární poruchou. Ale vydali jsme také dva lehčí a zábavné komiksy o životě mladé introvertky. I zde se snažíme, aby se neustupovalo od určité solidnosti a odborné ukotvenosti. Naše komiksy nemají být jen pro zábavu, mají být i chytré.
Zmínil jste, že Portál je tu už třicet let. Nachystali jste k výročí nějaké akce?
Měli jsme jich v průběhu celého roku naplánováno několik. Byli pozváni i zahraniční autoři. Většina z těch věcí odpadla kvůli dvěma vlnám koronaviru. Jeden z vrcholů měl být v květnu na Světu knihy, další v říjnu, kdy jsme chystali minikonferenci, na které se mělo představit šest našich významných autorů s pásmem vstupů. Na poslední chvíli jsme akci museli odvolat, ale aspoň nabízíme on-line kratší videa těchto autorů. Máme speciální web ke třiceti letům, který se nese v duchu hesla Už 30 let jsme na hlavu (uz30letjsmenahlavu.cz), což má s nadsázkou vyjadřovat to, že se už pěkně dlouho zabýváme tématy lidské hlavy, tedy mysli, emocí, spirituality nebo výchovy. Vydali jsme katalog třiceti nejlepších knih a témat, kde jsme zanechali významnou stopu. Speciální nebo předškolní pedagogika, psychologie či psychoterapie by bez Portálu asi nefungovaly tak, jak fungují.
Víte o určitých knihách předem, že budou úspěšné, třeba díky zaručenému autorovi?
Máme po třiceti letech určité zkušenosti s chováním cílové skupiny. Známe trendy a tendence. Navíc trh je nemilosrdný, takže kdybychom začali vydávat blbosti, rychle se to projeví. Je třeba být neustále v kontaktu s těmi, pro které knihy vydáváme, mít sebereflexi toho, co se povedlo a co ne. Neustále také musíme hledat nové cesty, není možné usnout na vavřínech. Každé nakladatelství má své autory, kteří fungují, ale nikdy to není stoprocentní. Ale pořád je to jen zlomek z celku. Ročně vydáváme přes devadesát novinek, ale za jistotu z toho můžeme označit je pár procent. Někdy se také stane, že přijdete s nějakým trendem příliš brzo. Je to dilema, jestli dané téma otevřít, nebo počkat, až bude více etablované, ale pak hrozí, že vás někdo předběhne.
S čím jste například přišli předčasně?
Před několika lety jsme třeba vydali knihu o sendvičové rodině, tedy o problému toho, kdy se střední generace stará o své děti i stárnoucí rodiče zároveň. Na Západě to byl trend, ale u nás to ještě nebylo velké téma a ta kniha nebyla moc úspěšná. Problém k nám dorazil zkrátka až později.
Jak se stavíte k audioknihám? Vydáváte vaše náročnější knihy i v tomto formátu?
Ano, je to další možnost, jak šířit obsah našich knih. A také šance pro lidi, kteří se z objektivních důvodů moc nedostanou ke klasickému čtení. Jezdí třeba autem nebo se věnují práci, kdy zaměstnávají oči, ale mohou poslouchat. Získat takové lidi je velmi lákavé. Snažíme se nabídnout audioknihy i s odbornějšími tituly. Uvidíme, jak to přijmou.