metro.cz

Pro svá střeva dělejte víc. Pozor na jídlo, dopřejte si probiotika

  20:00
Taky jste se vždy domnívali, že v lidských střevech všechno končí? Pravda je ale taková, že ve střevech se nachází většina imunity, která je nejen v poslední době velmi důležitá. Takže tam to také může začít. Co je důležité a na co se zaměřit, říká v rozhovoru Petr Ryšávka z Media Pharma Vision. Problematikou správného fungování střevního mikrobiomu se zabývá už léta. Provozuje také svůj blog s názvem expertnaprobiotika.cz.
Petr Ryšávka | foto: Andrea VagnerováMetro.cz

Opravdu imunita začíná ve střevech?
Odhaduje se, že 70 procent imunity máme ve střevě. Imunitní systém se tam vytváří s pomocí mikrobiomu, tedy bakterií, virů, hub a prvoků. Když si uvědomíte, že podle odborníků je ve střevě od 0,3do 1,3 kilogramu bakterií – já se přikláním k hodnotě kolem 1 kila – a to množství bakterií je větší, než je počet tělesných buněk, je pochopitelné, že tento počet musí zasahovat do imunitního systému. Kdyby ho bakterie neregulovaly, mohl by vytvořit neřízenou reakci proti nim. Mikrobiom celou řadou signálů působí na obranyschopnost člověka a reguluje protizánětlivé reakce imunity, což je naprosto klíčový fakt. Pokud máme tedy střevní mikrosvět správně nastavený, bakterie vysílají optimální signály, které udržují rovnováhu mezi zánětlivou a protizánětlivou reakcí.

Čím můžeme negativně, a naopak pozitivně ovlivnit tvorbu našeho mikrobiomu?
Negativně ho jednoznačně ovlivňuje užívání antibiotik. Na druhou stranu základní probiotika, kterými střeva můžeme podpořit, jsou ve fermentovaných mléčných produktech a zelenině.

A co se týče jídelníčku, čím svým střevům můžeme nejvíc škodit?
V první řadě jsou to konzervanty. Když si vezmete, že si například zakoupíte šunku, která má trvanlivost několik měsíců, znamená to, že se na ní několik měsíců nebude tvořit plíseň a vydrží. Pokud se ale taková potravina dostane do trávicího traktu, laicky řečeno, se na ní právě kvůli konzervantům nemohou „živit“ ani prospěšné bakterie. Chemie v potravinách spustí požár v naší mikrobiomové džungli.

Pokud bychom chtěli koupit nějaké probiotické doplňky stravy, podle čeho se řídit při jejich výběru?
Je velmi obtížné na to v krátkosti odpovědět, ale pokusím se. Ale obecně, pokud mají fungovat, měla by mít jedna denní dávka minimálně 10 miliard probiotických bakterií. Pokud se pohybujeme na nižších hodnotách, podle mých zkušeností nemusí být jejich účinek dostatečný. Obecně platí i to, že čím víc kmenů, tím vyšší efekt. Také pokud dostanete průjem, třeba při cestách, můžete v první fázi zkusit do těla dostat několikanásobně vyšší množství denní dávky. Terapeutický účinek silné probiotické nálože pak obvykle pocítíte během 24 hodin.

Nemůže ale dojít k předávkování?
Ne, jediná věc, na kterou si je třeba dávat pozor, je nějaká další přidružená léčba, například lidé při chemoterapii. Zde je potřeba se poradit s lékařem. Jsou ale popsány studie, kdy se lidem podávalo až 300 miliard živých bakterií bez nežádoucích účinků. Ale takové experimentování bych nedoporučoval.

Každé tělo ale, jako u všeho, potřebuje doplnit do střev i něco jiného.
Na trhu nyní existuje také možnost takzvaných individualizovaných probiotik. Postup je potom takový, že si klient odebere vzorek své stolice, který zašle k rozboru. Podle něj pak lze vyhodnotit kondici a stav mikrobiomu včetně jeho nedostatků nebo problémů. Individualizovaná probiotika jsou cíleně připravena pro uživatele na několik měsíců. Jsou doslova a do písmene vyrobena přímo na míru daného člověka.

Autor: Iveta Benáková Metro.cz
zpět na článek