metro.cz

Zikmundova vila se otevře všem

  10:58
Těžko uvěřitelných 102 let oslavil 14. února spisovatel a cestovatel Miroslav Zikmund. U té příležitosti vznikl nadační fond, který zajistí rekonstrukci vily, kde Zikmund prožil téměř sedmdesát let. Rekonstrukce funkcionalistické budovy ve Zlíně má být hotová příští rok.
Zikmund ve vile při natáčení filmu Století Miroslava Zikmunda

Zikmund ve vile při natáčení filmu Století Miroslava Zikmunda | foto: Pavel Otevřel

„Nechť tento dům skýtá svým obyvatelům pocit štěstí v práci pro blahobyt lidu, pro rozvoj zlínského kraje a československé republiky.“ Tak zní úryvek z pamětní listiny, kterou Zikmund našel při rekonstrukci své nově zakoupené vily na zlínských Nivách v roce 1953. Jak sám říká, na adrese Žlebová prožil skutečně šťastné a pracovně tvůrčí roky.

Po dlouhém zvažování však začátkem minulého roku dospěl k rozhodnutí předat milovanou vilu dál. „Zřízení Nadačního fondu Zikmundova vila je jedním z prvních velkých splněných úkolů. Velmi si toho vážím a věřím, že vila bude spojovat a poutat nejen zájemce o cestování, ale i architekturu, umění a kulturu všeobecně. A snad se podaří i to možná nejdůležitější: že poznání z mého života a ze společné práce s Jirkou Hanzelkou podpořené přátelstvím a úctou přispěje Zlínu a naší společnosti k lepšímu životu,“ popisuje cestovatel filozofii, se kterou ke zpřístupnění vily přistupuje.

Interiér vily

Rok 2022, na který je zatím otevření vily plánováno, se zároveň ve Zlíně ponese v duchu 700 let od první písemné zmínky o městě, proto se podle ředitelky nadačního fondu Magdalény Hladké nabízí spojení otevření s oslavami výročí. „Uvidíme, jak daleko se nám podaří do té doby dostat s projektem rekonstrukce domu. Tomu budeme formu zpřístupnění vily přizpůsobovat,“ doplňuje Hladká. Na představení konkrétních plánovaných akcí je podle ní ještě brzy, prozradila ale, že se nadační fond zabývá například konáním každoroční konference pro odbornou veřejnost. Hlavní linkou, která by se totiž měla životem vily prolínat, je téma poznávání světa i sebe samých. „Nadační fond zahájil svou činnost v únoru, jsme tedy v začátku. Seznamujeme se s činností jiných známých vil, diskutujeme s lidmi napříč obory, sbíráme inspiraci ze zahraničí. Určitě ale chceme ve vile zachovat prostor pro badatelskou práci, je to i přání pana Zikmunda.“ Program pro veřejnost by měl reflektovat témata, která jsou s touto kulturní památkou pevně spojená – architekturu, design, cestování, ale i další kreativní obory, jako je fotografie, film nebo tvůrčí psaní.

Významnou funkcí památky bude zvyšování povědomí o osobnostech, které se na příběhu vily podílely. Ať už jde o Miroslava Zikmunda, první obyvatele – vládního radu Dr. Januštíka s chotí a jejího syna, filmového režiséra Elmara Klose, architekta Zdeňka Plesníka, nebo autora mobiliáře, designéra Miroslava Navrátila. Tyto osobnosti i dům samotný zároveň reprezentují historii Zlína a regionu, ale také vývoj společnosti a význam poznání Miroslava Zikmunda pro současnost. Nabízí se také propojení Zikmundovy vily a studentů spřízněných oborů. Do budoucna by nadační fond rád umožnil vstup do vily a zahrady také mladším ročníkům, zejména žákům prvního stupně základních škol. Vila se svým inventářem je totiž sama o sobě 3D čítankou historie Zlína i velké části celého světa a společnosti Zikmundovy doby.

Zikmund ve vile při natáčení filmu Století Miroslava Zikmunda

O koncepci expozic probíhá dialog například s Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně, které spravuje archiv Hanzelky a Zikmunda. Podle Hladké se zatím uvažuje nad konceptem, kdy prostory přízemí a patra budou prezentovány v rámci zpoplatněných prohlídkových okruhů, zatímco suterén přestavěný na návštěvnické centrum bude mít svůj vlastní režim spolu s nevšední zahradou. „Cena vstupného pro prohlídkové okruhy se bude mimo jiné odvíjet od toho, jakou podporu se nám podaří získat od veřejných institucí a případně od sponzorů, náš fond je nezisková instituce,“ vysvětluje.

„Projektový záměr, který připravujeme ve spolupráci s architektem Petrem Všetečkou a s manželi Krejčiříkovými, počítá se zachováním přízemí a patra ve víceméně nezměněné podobě. Rekonstrukce v těchto prostorách se dotkne spíš inženýrských sítí,“ zmiňuje Hladká. Významný stavební zásah se bude realizovat v suterénu mimo půdorys vlastního domu, kde vznikne prostor pro zmiňované návštěvnické centrum a technické zázemí, jako je kancelář, úklidová místnost nebo toalety. „Dům i jeho inventář by měly přirozeně dál stárnout s dalšími generacemi svých správců uprostřed zahrady,“ dodává Hladká.

Autor: Michal Večeřa Metro.cz
zpět na článek