K triku i mikině vám dají bonus, je to balík uhlí. O jejich oblečení je zájem i v Austrálii

Máte rádi železnici a vaše teta se snaží vymyslet ten nejlepší dárek. Jenže na trhu se jí nic nelíbí, a proto navrhne vlastní tričko s železniční tematikou. Tak nějak vznikl projekt Locomotif, který obohacuje trh o módu z kolejí.

„Locomotif vznikl v roce 2019, kdy tričko chtěl i synovcův kamarád a další. Našli jsme dodavatele textilu a tiskárnu a v potisku triček pokračujeme dodnes,“ říká pro deník Metro Ivana Freitag, teta stojící za celým projektem. „Vzali jsme bez jakýchkoli znalostí obrázek lokomotivy, která se nám líbila. Mysleli jsme, že je to typ, jemuž se říká Bobina. Až když bylo vše vyrobeno, zjistili jsme, že je to nikoli Bobina, ale takzvaná Bobinka,“ pokračuje Freitag. Na tričku se tak omylem objevila historická lokomotiva z dob Františka Křižíka jezdící mezi Táborem a Bechyní.

Nádražní motivy
Po roce fungování na českém trhu prorazil Locomotif i v zahraničí. „Pravidelně dostáváme objednávky ze Slovenska, Německa, Rakouska nebo třeba z Nizozemska. Spustili jsme proto anglickou verzi webu, právě odesíláme jednu objednávku i do Austrálie,“ uvádí Ivana Freitag.

Inspirace je všude kolem, stačí se rozhlédnout po nějakém nádraží či trati. „Grafický otec značky Locomotif a návrhů lokomotiv zobrazených z přední části je Ondřej Jiráska. Druhým důležitým výtvarným členem je Martin Matys Přikryl, který pro nás tvoří lokomotivy z boku,“ popisuje vznik motivů Freitag.

Záchranná brzda Když loni přišla první karanténa, vznikl projekt Záchranná brzda. Měl podpořit výtopny, železniční spolky a muzea.  „Cítila jsem, jak na jedné straně výtopny a muzea nemůžou otevřít a na druhé straně je zájem lidí, kteří by rádi výtopny a muzea navštívili,“ líčí Ivana Freitag.  Každý si mohl vybrat, kterému klubu přispěje, a zakoupit si tričko se symbolem záchranné brzdy.  Druhé kolo Záchranné brzdy bylo spuštěno přes zimu a bylo spojeno s nadací Výboru dobré vůle Olgy Havlové.  „Pomohli jsme vybrat na schodištní plošinu pro paní Magdalenu, která nebyla přes tři roky venku z bytu, protože prostě nesešla schody,“ dodává Freitag.

Padesátka na lokomotivu
Momentálně se Locomotif podílí na opravě parní lokomotivy 498.112 Albatros. „Udělali jsme grafický návrh lokomotivy v současném stavu a vytvořili jsme kolekci triček a mikin. Z každého prodaného kusu jde 50 korun na opravu lokomotivy,“ vysvětluje pro Metro Freitag. Lokomotivu vyrobili v polovině minulého století v závodech V. I. Lenina Plzeň. Byla určena pro vozbu rychlých dálkových vlaků osobní dopravy na hlavních tratích.

Jejím posledním provozním působištěm se stalo depo v Plzni a lokomotiva vozila rychlíky do Prahy. V roce 1973 došlo k administrativnímu zrušení Albatrosu a k jeho převedení na vytápěcí kotel. Lokomotiva poté vytápěla budovy a byla silně poničena. „Albatros byl zachráněn díky iniciativě pana Kocourka z Generálního ředitelství Československé státní dráhy, a především díky obětavé práci dobrovolníku z depa v Libni,“ popisuje osud parní legendy nadšenec Jan Šimoník, který se nyní na opravě lokomotivy podílí.

„Později byl Albatros přesunut do Lužné u Rakovníka, odkud jeho vrak putoval do Loun, kde stál dlouhá léta pod širým nebem,“ dodává Šimoník. Vše se ale změnilo minulý rok, kdy se ho ujala parta z České Lípy, která zde provozuje například parní lokomotivu 475.179 Šlechtična, motorový vůz M 131.1130 Hurvínek nebo motorovou lokomotivu T 478.3001 Brejlovec.

Ve jménu parní legendy
V listopadu loňského roku se nadšencům podařilo přesunout lokomotivu z Loun do České Lípy, kde mohly začít renovační práce. „Cílem bylo odpojit lokomotivu od tendru a demontovat budku strojvedoucího. Následovala očista tendru. Tam na nás čekalo překvapení v podobě několika tun uhlí ve vodním prostoru,“ vypráví Šimoník. Toto uhlí pak dostane k objednávce každý, kdo si objedná tričko či mikinu s motivem Albatrosu a podpoří tak jeho opravu.

Momentálním cílem je opravit lokomotivu do vystavovatelného stavu. Jedná se o běh na dlouhou trať, protože Albatros přišel o spoustu důležitých dílů. Zkompletovat chybějící díly bude náročné především z finančního hlediska. „Nevzdáváme se ani myšlenky na budoucí zprovoznění této parní legendy,“ uzavírá Jan Šimoník.