metro.cz

Trnopuk nebo traven neuspěly, nakonec máme květen od Jungmanna

  14:02
Snaha odlišit se od zbytku Evropy? Kdepak, šlo hlavně o projev purismu typického pro národní obrození.
Všechno kvete. Název květen se v češtině rychle ujal. | foto: MAFRA

Pátý kalendářní měsíc označujeme v češtině jako květen. Je to nasnadě, příroda rozkvétá. Setkat se můžeme i s pojmenováním máj, které je však dodnes známo většinou jen z pranostik, například „Studený máj, v stodole ráj“, kde bychom užitím slova květen zkazili rým, nebo májový déšť. Ale proč vlastně květen „vyřadil“ z kalendáře máj?

Historie vzniku názvu květen je ojedinělým případem, kdy původní pojmenování měsíce bylo nahrazeno jiným. Výraz máj pochází z latiny a odvozuje se pravděpodobně od římské bohyně země a růstu jménem Maia. Naopak pro nás běžný název pátého měsíce květen je v češtině poměrně nový, až z doby národního obrození.

„Poprvé ho v roce 1805 použil Josef Jungmann při překládání Chateaubriandovy Ataly – ve francouzském originále na odpovídajícím místě bylo ‚la lune des fleurs‘, ve francouzštině neběžné označení května. Při překladu si Jungmann zřejmě vypomohl polským názvem jednoho z měsíců, kwiecień, protože obratu v originále lépe odpovídal. V polštině jde ale o název čtvrtého měsíce, tedy dubna,“ říká pro deník Metro Helena Karlíková z Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky (ÚJČ).

„Název květen se v češtině rychle ujal, důvodem zřejmě byla snaha nahradit domnělý germanismus máj slovem domácím. Všechny ostatní názvy měsíců jsou totiž domácího, nepřejatého původu,“ dodává Karlíková.

Květen

  • V římském kalendáři byl do roku 153 př. n. l. třetím měsícem v roce.
  • Měsíc květen začíná ve stejný den v týdnu jako leden příštího roku.
  • Žádný jiný měsíc v běžném roce nezačíná stejným dnem v týdnu jako květen.

Pátý měsíc roku se však mohl jmenovat úplně jinak. Název traven nebo tráven patří k pokusům převzít staré slovanské označení pro tento měsíc z doby předobrozenského purismu – opět ve snaze nahradit máj. „Jde o starý název května či dubna odvozený od praslovanského slova trava, tráva, jako takzvaného měsíce trávy. Tedy měsíce, kdy se začíná s pastvou dobytka na zelené trávě. Nebo podle jiného vysvětlení měsíce, kdy začíná růst tráva,“ říká Karlíková. Název se neujal, působil nepříliš ústrojně.

Místo května mohl být i ojedinělý trnopuk. „Jde nejspíš opředobrozenský neologismus, snad poetismus. Uvádí ho Jungmann ve svém slovníku a použil ho i František Ladislav Čelakovský v Mudrosloví národu českého. Kdo ho vytvořil, se však neví,“ dodává Karlíková z ÚJČ.

Autor: Šimon Merta Metro.cz
zpět na článek