Kolikrát autor musí slyšet desku, než je s ní spokojený a může ji vydat?
Samozřejmě milionkrát. Na druhou stranu, když mě nějaká písnička začne při tak častém poslechu vadit, je to znamení, že tam nemá být. Takže mám čas aspoň ovlivnit výběr. Určitě bych nerad, aby deska při poslechu začala lidi někde nudit. U mě je ještě rozdíl, že si dělám vlastně všechno sám včetně muziky i rapu, takže mi trvá někdy i déle, než objevím nějakou chybu. Navíc kdybych to tolikrát nenaposlouchal, nikdy bych se nenaučil texty na koncerty. Protože já je nikde na papíře napsané nemám.
Neuvažoval jste, že byste na produkci přizval někoho dalšího?
Já jsem beatům od jiných lidí otevřený, ale těžko se hledá nějaký, který by mi vyhovoval. Navíc jich mám sám nadělaných spoustu v zásobě. Vybírám je podle toho, co která písnička potřebuje. Na nové desce jsou ale tři beaty, které dělal můj kamarád Ota. Třeba u songu Dokonalej zločin. Ale finální mix už posílám Tomáši Sochůrkovi, v jehož studiu vznikly mnohé zásadní rapové desky.
Na desce je devatenáct písní, ale vybíral jste z mnoha beatů. V jaké fázi přidáváte text?
Píši si různé zápisky, co mě kde napadne. Po nějaké době si to projdu a co mi přijde pořád dobré, to si dám stranou. Když pak přijde nápad na téma pro písničku, udělám si pytlík s jejím názvem, naházím do něj úryvky z nápadů, které se tam hodí. Když mám i beat, tak si stoupnu před mikrofon a celou píseň dotvářím. Z půlky vycházím u finálního textu z těch zápisků a polovinu dodělávám až na místě za pochodu. Proto pak nemám nikde celé ty texty napsané. Kdekoli je najdete, někdo je musel naposlouchat a přepsat.
Před rokem jste mi říkal, že by deska mohla mít zastřešující detektivní téma. To se nakonec nepodařilo dotáhnout?
Původně jsem s tím začal, ale pak jsem zjistil, že by to nebylo tak zábavné. Je těžké, aby každá písnička stála sama o sobě a zároveň byla začleněná do společného příběhu. Ale několik písniček v tomto duchu na albu je, například Hříšní lidé.
Tematicky se texty rozšířily i na rodinu, ale pořád tam najdeme i narážku na domácí rapovou scénu. Leží vám někteří mladí rapeři v žaludku, jak se říká?
Neřekl bych, že mi leží v žaludku, ale pořád je to vděčné téma. Tentokrát jsem se vyjadřoval k současným rapovým peckám. Přijde mi, že by si s tím kluci mohli dát víc práce. Ale nenadávám na nové věci, rád si něco poslechnu, ale po obsahové stránce jsou často dost legrační. Ale i mezi nimi se najdou kvalitní talentovaní rapeři, třeba Yzomandias, Maniak, Viktor Sheen, Renne Dang nebo Karlo. Ale pořád je mnohem větší procento těch, co se minuli koníčkem. Fanoušci si řeknou sami, co má smysl a co ne. Kdo má poslouchat dvacetileté kluky, jak už se dostali ze dna až na vrchol?
Jak jste vybral hosty na mikrofonu? Slyšet jsou Rest, MC Gey a Hugo Toxxx.
Jsou to přesně lidi, kteří těm písničkám prospívají. Nemám tam hosta jenom proto, abych si honil triko, že se s někým znám. S Restem tam jsou dokonce dvě věci. Plánujeme i společné album v rámci projektu A-Team, protože jsme oba Adamové. Ve třech věcech je také ženský hlas, což je Jasmína Tůmová. Z hostů byli ve hře i další. Orion to nestihl, Vec dělal na své desce, zkoušel to do dvou písniček, ale pak se omluvil, že nestíhá se na vše soustředit. Rytmus byl nadšený, ale pak si to ani nestáhl.
Od první desky Chaozzu uběhlo 25 let a příští rok oslaví 20 let Prago Union. Řešíte už akce k výročí?
Příští rok pojedeme s Prago takové téměř nonstop turné, tak spíše obměníme repertoár, abychom to jubileum zohlednili. Uvažoval jsem i o best of desce, ale trochu netradičně. Možná nahrát písničky s živou kapelou, ale uvidíme. A jestli se nám podaří sejít s Chaozzem na nějaký koncert, je ve hvězdách, ale nebráním se tomu. Muselo by to ale být ještě letos.
Jak to bude u vás s koncerty přes léto?
Během června už se to rozjíždí a koncerty přibývají. Z nové desky bych chtěl do setlistu tak tři čtyři písničky zařadit a pravidelně je hrát. Ale pořádně jsme nehráli nic moc nového ani z minulé desky, protože mezitím se skoro nevystupovalo. Asi budeme dělat tříhodinové koncerty. Ne, prostě musím znovu vybírat.