„Chtěl jsem psát, tak píšu a v osmnácti letech vydávám druhou knížku. Ty jsi chtěla psát a v osmnácti píšeš pro Metro! To je přece neskutečné a všichni bychom si za svými sny měli jít,“ radoval se při našem setkání Malý.
Lyceum plné jmenovců
Malého druhá kniha nese název Lyceum a vyšla 22. června v nakladatelství Epocha. Děj je zasazen do školního prostředí. „Luboš, který žije na vesnici, se dostává na velice prestižní školu. Má vysoká očekávání a chce tam zažít nejlepší časy života. Brzy ale narazí,“ popisuje Malý.
Hlavní hrdina postupně poznává temné stránky společnosti, zjišťuje, že není dokonalý, pere se sám se sebou a hledá svoje místo v tomto světě. Luboš celým studiem proplouvá, na konci se to trochu vyostří. „Příběh je asi lehce inspirovaný mnou samým, byl jsem v tu chvíli na střední a hledal jsem inspiraci v mladé generaci. Postavy mají například jména podle mých přátel, byť se většinou jejich charaktery neshodují,“ dodává Malý.
Kniha Lyceum vyšla 22. června.
Kniha pro dědu
Hlavní hrdina románu se vrací na vesnici a navštěvuje svého dědu, který je inspirovaný skutečnou osobou. „Knížka byla věnována mému dědovi už v okamžiku, kdy jsem ji začínal psát. Jejího vydání se bohužel nedožil, na křest jsem přinesl alespoň jeho fotku,“ smutní Malý.
Podle technologií, které se v příběhu vyskytují, můžeme určit, že se příběh odehrává v tomto století. „Co se týče prostoru, český čtenář z toho asi pozná Prahu, ale není to tam zasazeno přímo. Každý si tam tak může dosadit tu svoji metropoli,“ míní Malý.
Román má kolem 300 stran, je rozdělen do krátkých kapitol a doplněn ilustracemi od Ofelie Penniman. „Jsou to převážně črty jako z deníku a i některé popisy jsou stavěny tak, aby si čtenář mohl některé věci domyslet a představit sám a rozvíjet tak svou představivost,“ popisuje Malý. „Snažím se, aby byla kniha výpovědí dnešní doby a života mladých lidí,“ dodává.
Křest Malého prvotiny Vázací motýlek.
Pokračování příště
Nyní má Malý rozepsanou novelu, kde se objeví i postavy z knihy Lyceum, víc ale prozrazovat nechce.
„Na psaní musím mít chuť, nemůžu si prostě jen tak sednout. Většinou jsem vyčerpaný po dopsání knihy, a až po čase přijde nějaký nápad. Nikdy ale nevím, kdy to bude. Když začnu psát, mazlím se s každým slovem, pak ale většinou přijde zase pauza, než ke své spokojenosti promyslím zápletky,“ popisuje Malý. „Někdy jsou také samozřejmě chvíle, kdy s tím chce člověk seknout, ale to jsou jen krátké momenty, psaní je moje obrovská vášeň,“ doplňuje Malý.
Lukáše fascinují dvacátá léta. Tuhle svoji lásku již v šestnácti letech přetavil do knížky, kterou vydal pod názvem Vázací motýlek. Její děj byl částečně zasazen do ulic Prahy za dob první republiky. Chválu tehdy sklízel především za originalitu, kritiku za někdy až příliš neuvěřitelné jednání postav či pouštění se do reálií a situací, se kterými neměl zkušenosti.
Malý se narodil ve Slaném, ale trvale žije na pomezí středních Čech a Ústeckého kraje, v obci Bílichov. Přes svůj mladý věk už nějakou dobu přispívá také do časopisu ABC.