Nechci začít pesimisticky. Vidíte na současném stavu klimatu také něco pozitivního?
Je pravdou, že příliš pozitivních věcí se zde nalézt nedá, a to z toho důvodu, že kvůli klimatické změně jsou extrémy větší a častější. Pokud budeme hledat něco pozitivního, tak například pro naše vinaře je šance na kvalitnější vína, jelikož jim vyhovuje vyšší suma teplot vzduchu za vegetační období. Tedy můžeme očekávat i kvalitnější červená vína, která jsou na teplotu náročná. Podobně se u nás mohou začít pěstovat lanýže. Ale to je bohužel příliš málo, aby to vyvážilo negativa.
Mluví se hodně o extrémech a zvratech počasí. Nevrací se to počasí do normálu?
Samotné zvraty počasí ve smyslu, že se nám například rychle oteplí, anebo ochladí, nejsou ničím neobvyklým a nepozorujeme zde nějakou změnu oproti minulosti. Počet extrémů nám bohužel narůstá a hlavně se zvyšuje jejich intenzita. Například padesát procent všech denních teplých rekordů teplot vzduchu nám spadá do posledních dvaceti let, a těch chladných je naopak v porovnání s klimatem před šedesáti lety jen minimum.
Po letech sucha je v Česku vody dost. Někde víc než dost. Je to výjimka, kdy se to zase vrátí do suchých období? Navíc jste členem týmu Intersucho.
Výjimka to není. Česká republika je v pásu, kde jsou srážky hodně variabilní, a není neobvyklé, když nám jednou prší více a jednou méně. Problém je, že v minulosti sucho bylo způsobeno hlavně nedostatkem srážek. Ale například poslední období sucha (rok 2015 až duben 2020) bylo způsobeno už z padesáti procent teplotou vzduchu. Bylo totiž významně tepleji a voda se z půdy vypařovala více, než je obvyklé. Při předpokladu klimatických modelů, že teplota vzduchu poroste nadále i v budoucnosti, tak riziko častějších suchých period je jednoznačné. Naopak jsme tu za posledních pětadvacet let měli i dost povodní, podle mezinárodní studie bylo v tomto období nejvíce povodní ve střední Evropě za posledních pět set let. Zároveň tu byly i nejhorší epizody sucha. To krásně ukazuje, jak je naše oblast náchylná na takové extrémy a že se budou střídat. I když tendence k suchým periodám by měla být hlavně díky teplotám častější.
Přes dlouhodobá varování pokračuje zastavování rozsáhlých ploch jak v okolí měst, tak ve městech samotných – a z měst se stávají tepelné komíny. Němci teď po povodni konstatovali, že právě tyhle stále zahuštěnější plochy také stojí za tím, že je pak nápor vody tak ničivý. Nejsou varování odborníků příliš tichá?
Zde narážíme na několik problémů. První je tepelný ostrov města, který zhoršuje podmínky života ve městech, jelikož je zde citelně tepleji než v okolí, a to hlavně v nočních hodinách (až o sedm stupňů Celsia). Hlavně německá města v tomto ohledu se snaží být více zelená a začala se transformovat. Samozřejmě změnit strukturu města nelze mávnutím kouzelného proutku. Na druhou stranu to, že se staví nová sídla v záplavových oblastech, je samozřejmě problém. Většinou je pojišťovny ani nehodlají pojistit. Zde je to na osobním risku každého občana a také je spodivem, když politici dovolí takovou změnu územního plánu. Jinak samozřejmě opotřebě boje proti klimatické změně se mluví mezi politiky delší dobu, ale příliš se zatím neudálo. Diskuze je vždy velice aktivní během nějakého výskytu extrému, ale poté postupně nadšení utichá. Na druhou stranu musím přiznat, že v posledních letech už začínají být tyto diskuze seriózní a jsou vidět již první opatření. Až si politici uvědomí, že klimatická změna není hrozba, ale příležitost na technologickou revoluci, tak máme vyhráno.
Liší se názory na to, že alespoň v naší části Evropy ovlivnil počasí loni a letos úbytek leteckého provozu na nebi. Že málo letadel znamenalo více dešťů. Co si o tom myslíte vy?
Já každému, kdo přijde s touto teorií, vždy kladu otázku: proč by globální výpadek dopravy znamenal změnu počasí (konkrétně se mluví o tom, že u nás začalo pršet) právě nad Českou republikou? Letecká doprava je samozřejmě velkým producentem skleníkových plynů, ale zde působí nějaká setrvačnost a pár měsíců bez letadel opravdu nemá vliv, a už vůbec ne na počasí.
Je v moci běžného obyvatele naší země ovlivňovat každodenně klima?
Já jsem zastánce systémových řešení. Tedy zabývat se změnou technologií v energetice a nahrazením uhelných elektráren jiným čistým zdrojem, ale tak, aby výsledný energetický mix znamenal stabilitu dodávek elektrického proudu. Myslím, že by pomohlo omezení globální dopravy a soustředění se více na regionální výrobu. Nebýt závislý jen na produktech, které se vyrábí v Asii a pak se k nám vozí přes půlku světa, a samozřejmě to zatěžuje životní prostředí. No a každý člověk sám se může zamyslet, jak moc šetří vodou či elektřinou. Nemyslím tím, aby se lidé nesprchovali či večer nesvítili, ale aby se naopak podívali, jestli mají přístroje, které jsou úsporné, jestli pro ně není komfortnější mít LED žárovky s nízkou spotřebou a větším světelným komfortem apod. Tedy pokusit se o modernizaci své domácnost, jelikož nové technologie jsou většinou i úspornější (nemusí to platit vždy).
Jak spolehlivé jsou klimatické modely, které tvoříte i vy?
Klimatické modely vznikají ve velkých světových a evropských centrech, my vybíráme ty nejkvalitnější, jelikož ne všechny dokážou dobře reprezentovat klima střední Evropy. Nově se v rámci projektu Technologické agentury České republiky Perun tvoří speciálně klimatický model ALADIN pro Česko, na kterém se podílí více vědeckých institucí zastoupených u nás a měl by vhodně doplnit současně používané modely ze světových center. Zatím se to, co modely předpokládají do budoucnosti, v posledních letech celkem dost potvrzuje. To je růst teploty vzduchu, který pozorujeme od osmdesátých let a v posledním desetiletí nabral rychlejší tempo. Také modely samotné počítají s velkou variabilitou srážek, s tendencí k suchu se střídáním přívalovými srážkami. To vše jsme v posledních dekádách zažili. Proto předpokládáme, že modely jsou spolehlivé, ale zjišťujeme u nich spíše jiný problém. Pokud jsme porovnali jejich výstupy pro poslední dekádu, tak tyto modely celkem dost podcenily současný stav – a takové oteplení předpokládaly až pro období po roce 2040. To znamená, že jedeme momentálně po horší trajektorii, než mají samotné modely. Doufejme ale, že poslední dekáda byla jen exces a oteplování nebude pokračovat v takovém tempu, protože to by znamenalo dost velký problém.