Covid sejmul i Dyka. Organizátoři se připravují na další vlny viru

„Rozpočty na propagační akce jsou seškrtané, část festivalů byla zrušena nebo přesunuta,“ komentuje situaci Vít Rozehnal, předseda české eventové asociace. S opětovným růstem nakažených, který je teď navíc větší v okolních zemích, se pořadatelé veletrhů nebo podobných akcí bojí dalšího utlumeného podzimu. 

„Od členských agentur víme, že promotéři i samotné značky žijí ve strachu z podzimního lockdownu a automaticky vedle přípravy akcí počítají i s restrikcemi, kdy nebude možné akce pořádat,“ říká Marek Hlavica, ředitel Asociace komunikačních agentur.

Vstupenky na koncerty? Na poslední chvíli
V kulturní sféře je největším problémem přitáhnout do Česka zahraniční umělce. „Někteří nechtějí do Česka v současné době jezdit, nevyplatí se jim podstupovat nejrůznější testování, riskovat karanténu,“ upozorňuje Ondřej Vrba, ředitel agentury Beatworks. Současně potvrzuje změnu nákupního chování návštěvníků akcí. „Do poslední chvíle nevíte, jak velký je zájem o konkrétní akci, lidé se pochopitelně bojí nakupovat vstupenky do poslední chvíle,“ připomíná Vrba. 

Opatrné jsou firmy pořádající především byznysová a kontraktační setkání. Nicméně flintu do žita neházejí. „Veletrhy jsou součástí obchodního života. Pokud chceme normálně fungovat, musíme se naučit s covidovými opatřeními žít. Podzimní veletrhy připravujeme ve standardním režimu, byť s určitými opatřeními,“ uvádí k obnovení veletržní činnosti generální ředitel Veletrhů Brno Jiří Kuliš. Samozřejmostí jsou testy nebo prokázané očkování účastníků.

Je jich málo, jsou cennější
Veletrhy a výstavy se zásadně odlišují od klasických hromadných akcí typu koncertu či jiných kulturních představení nebo festivalů. Také mezi samotnými veletrhy jsou značné rozdíly. Z bezpečnostního hlediska je zcela odlišný Mezinárodní strojírenský veletrh a třeba veletrh Motosalon. Liší se také výstavy muzejního charakteru, které jsou postaveny na prohlídce exponátu, zatímco veletrhy jsou založeny na osobním setkání lidí, tedy obchodním jednání.

„Pro každou akci musí existovat specifická bezpečnostní pravidla, nastavená právě podle parametrů každé jedné akce,“ upřesnil pro deník Metro Jaroslav Bílek, vedoucí odboru marketingu a komunikace společnosti Veletrhy Brno. Pokud existují obavy ze strany firem, tak spíš o dostatek návštěvníků. Na druhou stranu zájem o každý připravovaný veletrh je mezi účastnickými firmami relativně velký. 

„Právě skutečnost, že se veletrhy nemohou konat, zvýšila jejich hodnotu v marketingové a obchodní strategii firem. Jednoduše řečeno, firmy značně pociťují ztrátu kontaktů a nových obchodních příležitostí, které se na veletrhu rodí,“ doplňuje další informace o veletržním byznysu mluvčí Jaroslav Bílek.

Nejisté sezony Veletržní sezona byla loni slabá, rušilo se hodně akcí. V roce 2020 zrušili organizátoři brněnských veletrhů 24 tradičních setkání. Další desítky akcí rušily firmy, které si brněnské výstaviště pronajímají. Těch bylo přes čtyřicet. Letos se nekonaly například módní veletrhy Styl a Kabo nebo Stavební veletrh či Motosalon. Zatímco v roce 2019 se kulturními, společenskými a sportovními akcemi „prohnalo“ v Česku kolem 100 miliard korun, loni byl propad devadesátiprocentní. Ačkoli se už nějaké festivaly a další akce konají, i tak je obrat, v porovnání s předloňskem, zhruba čtvrtinový. Peníze například na sportovních akcích unikají firmám kvůli nižšímu přímému prodeji produktů.